„Piáno má na přední straně nápis Vien a letopočet datující nástroj do sedmdesátých let 19. století. Poslední číslice však chybí, takže nevíme, kdy přesně bylo piáno vyrobeno," informoval František Kostelník ředitel technických služeb.

Nezvyklý nález vedoucího skládky, Jiřího Nedvídeka překvapil natolik, že si na klavír zkusil zahrát několik skladeb. Zjistil, že ačkoliv stupnice C dur hraje výtečně, B dur, která se používá nejčastěji, neladí. A v tom je nejspíš zakopaný pes. Piána vybavená vídeňskou mechanikou staršího data jdou dnes opravit a naladit jen s obtížemi.

„Původní majitel piáno jistě nevyhodil jen tak. Dříve než tak učinil, si zjistil, jestli půjde opravit," domnívá se Josef Němý, ředitel Filharmonie Bohuslava Martinů.

Hodnota hudebního nástroje se podle něj dá bez bližšího ohledání odborníkem stanovit jen s obtížemi.

„Závisí to na technickém stavu piána i na tom, jak jeho zevnějšek poznamenal zub času. Jeho cena by se ale teoreticky mohla pohybovat kolem částky sto tisíc," prozradil Josef Němý. Upozornil však, že nástroj může mít skrytou závadu, která není na první pohled patrná.

„Možná ten klavír není v perfektním stavu, ale vyhodit je ho škoda. Zvažovali jsme, jak s ním naložíme," sdělil František Kostelník. Nakonec si nástroj domů odvezl jeden ze zaměstnanců skládky.

„Má tři malé děti které se na něm budou učit hrát," dodal František Kostelník.

Nálezy nejrůznějších cennosti, které neznalí majitelé vyhodí do smetí, nebývají podle něj takovou vzácností.

„Občas chlapi mezi vyhozenou pozůstalostí po zesnulých příbuzných, o kterou už dědicové nestojí, najdou staré pohlednice, obrazy a podobně," přiblížil František Kostelník. Také on sám prý doma má několik kuriózních nálezů ze smetiště.

„Sbírám staré knihy. Zaměstnanci mě v minulosti potěšili třeba sedmidílnou bitvou u Zborova, s rokem vydání 1918 nebo sbírkou Goetheo básní psanou švabachem a vázanou v kůži," pochlubil se František Kostelník.