Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Platinovou svatbu neslavili v USA, ale v Dolním Němčí

Dolní Němčí - Neuvěřitelných 70let společného života - tzv. platinovou svatbu, oslavili ovíkendu František (92) a Marie (88) Daňkovi zDolního Němčí.

1.9.2009
SDÍLEJ:

Manželé František Marie Daňkovi z Dolního NěmčíFoto: DENÍK/Irena Trojková

Děkovnou mši v tamním kostele svatých Filipa a Jakuba za ně v sobotu odpoledne sloužil světící biskup olomoucký Josef Hrdlička. Jubilanti, kteří zažili dramatický útěk z komunisty perzekvovaného Československa, a poté byli nuceni okusit úděl emigrantů, bydleli více než půl století v USA a vychovali tam čtyři děti. V roce 2006 se vrátili na rodné Slovácko, kde žijí v Dolním Němčí v Domě s chráněnými byty.

Malou, skromnou svatbu měli manželé Daňkovi v neutěšené, předválečné době 19. srpna 1939 v Uherském Brodě. Berou se po tříleté známosti. Ještě téhož roku přichází na svět jejich první potomek, dcera Božena. Ačkoliv František musí jezdit na nucené práce do Německa, společným úsilím se jim daří postavit v Dolním Němčí domek. Až po narození druhého dítěte, syna Josefa, v roce 1941 smí František zůstat pracovat doma. Činorodě zakládá Lidovou tvorbu v Dolním Němčí, kde během války zaměstnává na tři desítky lidí. Posléze přichází na svět třetí dítě – dcera Růžena. V roce 1944 získává František Daněk licenci na provoz místního kina. Kupuje tedy projekční přístroj, plátno, kabinu, židle a pronajímá sál v hospodě u Trtků. Filmy se mu tam daří promítat až do roku 1948, kdy mu komunisté znárodňují nejen kino, ale i Lidovou Tvorbu, která se pak stává součástí Lidové Tvorby v Uherském Brodě.

V roce 1949 dostává Daněk dopis od generála Moravce, jenž v té době formuje zahraniční odboj. V psaní ho Moravec žádá o spolupráci. Daněk neváhá a dává se do nebezpečné zpravodajské činnosti. Využívá svých dobrých kontaktů na důstojníky olomoucké divize a od nich získané informace o práci milicí i vlivu sovětských poradců posílá dál.

V červenci 1950 dochází k prozrazení jeho konspiračních aktivit a tak narychlo organizuje noční útěk. S celou rodinou, prchá přes hranice do Rakouska. „Ve vesnici na rakouské straně měli právě dožínky. Byli tam ale také ruští důstojníci a tak jsme museli být opatrní. Zpocení a unavení jsme nemohli jít do sálu za majitelem restaurace, který byl naším spolupracovníkem. Uviděli jsme jedno otevřené okno, mělo to být okno pokoje pro hosty. Děti skočily dovnitř a já jsem se převlékl do čistého oblečení a šel jsem za majitelem restaurace. Když jsem mu oznámil, kdo jsem a kde jsme se ubytovali, majitel zbledl. Trefili jsme se totiž do pokoje, kde byli ubytovaní Rusové. Ještě štěstí, že hráli karty. Okamžitě nás přestěhoval,“ líčí Daněk peripetie při útěku na západ. Naštěstí se během dalšího dne dostává do tzv. americké zóny ve Vídni a následně pak do Německa. Zhruba po roce odplouvají Daňkovi americkou lodí General Harry Taylor do New Yorku.

„Začátky se třemi dětmi tam byly velmi těžké. Pracovali jsme za jeden dolar na hodinu. Naši českou a slovenskou čtvrt jsme měli na Manhattanu,“ vzpomíná Daněk, který je mezitím v Československu odsouzen v nepřítomnosti k doživotnímu žaláři. Trest mu ruší až amnestie v šedesátých letech.

Po obtížných začátcích začíná Daněk pracovat v hlavní knihovně města New York, kde se po čase stává dokonce prezidentem odborů. V roce 1957 si manželé ze Slovácka staví ve městě mrakodrapů dům a natrvalo se tam usazují. Světlo světa v roce 1958 spatřuje jejich nejmladší syn Frank.

Manželé Daňkovi nikdy nepřestali mluvit svým mateřským jazykem, a už v šedesátých letech, jakmile to bylo možné, navštěvovali Dolní Němčí. V roce 2006 se rozhodují natrvalo se usadit ve své rodné vsi pod Velkou Javořinou. Než ale odjedou zpět do Česka, prodávají svůj dům v New Yorku a z těchto peněz věnují milion korun Olomoucké arcidiecézní charitě na pomoc pro nemocné Alzeheimerovou chorobou, kterou paní Daňková trpí.

Ve Spojených státech, kde žili 54 let, nadále zůstávají všechny jejich čtyři děti s rodinami, sedm vnuků a osm pravnuků. Receptem na dlouhověkost není podle těchto jubilantů nic převratného. Údajně stačí jíst tradiční česká jídla jako je vepřo-knedlo-zelo nebo svíčková. „Po ránu přijde vhod štamprlička slivovice, po obědě sklenka červeného vína, a také kávička a něco sladkého. Neodmyslitelně k tomu ale patří pravidelné procházky a chuť do života s dechovkou,“ přiznává s úsměvem Daněk.

Autor: Pavel Bohun

1.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Neví, zda měla sex. Prý byla opilá

Kabelkový veletrh v Besedě v Otrokovicích.
AKTUALIZOVÁNO
30

Kabelkový veletrh v Otrokovicích: Odnesli si radost a pomohli Naději

AKTUALIZOVÁNO

V superdebatě rezonovala otázka referenda. Není to zlaté tele, upozornil Bartoš

/SLEDOVALI JSME ON-LINE/ Pouhý den před sněmovními volbami se v redakci Deníku sešla desítka zástupců politických stran při závěrečné předvolební superdebatě. Na přetřes přišla všeobecně probíraná témata - ať už to je elektronická evidence tržeb, přijetí eura či přijímání lidí prchajících před násilím. Samozřejmě, že nechybělo ani téma obecných referend.

Nejstarší kandidát v kraji Jan Uherka: Všichni chybujeme, i politické strany

Dlouhých pětašedesát let se čile zajímá o politické dění dnes už čtyřiasedmdesátiletý Jan Uherka z Uherského Brodu. V nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky kandiduje ze čtrnácté pozice za ČSSD, přičemž je nejstarším kandidátem napříč všemi kandidátkami.

Koupila jsem si dvě housenky

Nakukuji do dveří sálu, který se hemží lidmi. Nejen děti zaujatě pozorují obrovské skleněné vitríny seřazené na stolech v dlouhých řadách téměř přes celý obrovský sál. Zdají se nekonečné. V nich se skrývají více či méně vzácné exempláře brouků, nejkrásnější druhy motýlů, ale i hadů, pavouků, gekončíků, chameleonů a dalších zajímavých potvůrek.  

Jsme z ciziny a studujeme ve Zlíně! Studenti slavili výročí Erasmu

Vlajkový průvod prošel ve středu 18. října Zlínem. Byl oslavou třicátého výročí výměnného pobytu Erasmus, díky němuž mají možnost studovat studenti v jiných zemích světa. Univerzitu Tomáše Bati navštěvuje přibližně tisícovka zahraničních studentů. Kulturu své země přiblížili ostatním i formou ochutnávek jídla v Univerzitním centru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení