Plynulý průjezd v délce bezmála osmdesát kilometrů totiž stále brzdí výstavba plavebních komor u bělovského jezu nad Otrokovicemi a v Rohatci u Hodonína.

Ta bělovská se měla začít stavět už letos, stavbu však zpomalily změna v územním plánu a námitky sdružení Unie pro řeku Moravu. V Jihomoravském kraji se zase čeká na mezivládní dohodu se Slovenskem, které vlastní na plánovaném území část pozemků.

Když nyní turista nasedne na loď v Kroměříži, může plout pouze k bělovskému jezu nad Otrokovicemi. Pokud chce však v plavbě pokračovat až do Skalice na Slovensku, musí přestoupit do jiné lodě připravené pod jezem. Do Hodonína zatím vede pouze izolovaná vodní doprava z Rohatce a zpět.

Jak informoval vedoucí oddělení rozvoje ŘVC Jan Bukovský, plavební komora u Bělova se začne stavět nejdříve v roce 2012, tedy o tři roky později, než se původně plánovalo.

„Důvody odsunutí zahájení stavby jsou dva. Jedním z nich je nutnost provést změnu v územním plánu, což je víceméně formální záležitost,“ vysvětlil Bukovský. Komora prý v plánu sice zakreslena je, ale podle dokumentace o územním řízení, která se dělala později, zasáhne jiné území. „Vybudujeme ji o něco blíže k jezu. Původní záměr byl totiž dražší,“ objasnil Bukovský.

Stavbu zdrží Velké posouzení na životní prostředí

Přibližně dvouleté zdržení však podle něj přinese velké posouzení vlivu stavby na životní prostředí, které si od ŘVC vyžádalo ministerstvo životního prostředí. A to přesto, že podle zkušeností u podobných staveb menšího rozsahu lze celý proces zrychlit pouze takzvaným oznámením EIA.

„Ministerstvo po nás však nyní vyžaduje velké posouzení včetně biologických průzkumů a posudku nezávislého experta. Důvodem je zejména fakt, že s využitím Baťova kanálu pro plavbu nesouhlasí jedno z místních sdružení,“ objasnil vedoucí oddělení rozvoje Bukovský.

Tímto spolkem je Unie pro řeku Moravu. Podle jednoho z jejích mluvčích Miroslava Macha zdaleka nejde jen o stavbu plavební komory.

Mach: Unie bojuje o zpřírodnění

„Ředitelství vodních cest zamýšlí upravit řeku Moravu pro potřeby motorové lodní dopravy, tedy provést její kanalizaci, od ústí řeky Bečvy do soutoku s Dyjí. To je likvidace posledních zbytků přírodního vzhledu řeky, včetně konzervace stávajících technických úprav. My ale prosazujeme pravý opak, revitalizaci, tedy zpřírodnění,“ sdělil Mach.

Námitky unie rozhodně nejsou podle bělovského starosty Jiřího Přecechtěla opodstatněné.

„Opravdu není nutné podporovat další rozvoj plavby po řece Moravě? Podívejme se na jižní Moravu, jaký je tam cestovní ruch. Už to vypadalo, že to začne více žít i na Otrokovicku, a najednou se objeví skupina, která nemá své argumenty v pořádku a proces zbrzdí,“ kroutil hlavou starosta.

Sám je značně zklamaný odsunutím termínu prací.

„U jezu plánujeme další turistické aktivity. Investor, který si v místě pronajal už pozemky, tam plánuje nabídnout občerstvení a zřejmě půjčovnu kol a lodiček,“ zdůvodnil Přecechtěl.

Podle projektového manažera Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě Jiřího Durďáka hraničily některé připomínky unie až s neznalostí, jiné je však možné důkladně posoudit.

„V každém případě byl však při projektování plavební komory brán ohled na životní prostředí. Současně s ní má totiž vzniknout u jezu například rybochod, který tam dosud není a umožní rybám přeplout jez,“ poznamenal Durďák.

Nebude komora, nebudou přístaviště

Upozornil však, že současně s odsunutím termínu stavby v Bělově se zbrzdí i výstavba přístavišť v Kroměříži a Kvasicích, které byly plánovány takřka souběžně.

To se vůbec nelíbí kroměřížské radnici.

„Týká se nás to zásadně, ale bohužel nenaděláme nic. Doprava do Kroměříže bude stále několik dalších let využitá jen zčásti. Jsme v roli čekatelů, ale byli bychom rádi, kdyby se začala stavět komora co nejdříve, a využil se tak konečně lépe potenciál plavby po Baťově kanále,“ uvedl mluvčí radnice Pavel Zrna.

Podobný názor má i starostka Otrokovic Radoslava Matuszková.

„Čím později se komora v Bělově postaví, tím více času, kdy by mohl být turismus živější, uplyne. Jsem z toho smutná, ale respektuji rozhodnutí příslušných orgánů. Zda jsou námitky Unie pro řeku Moravu opodstatněné, komentovat nechci,“ řekla Matuszková.

Miroslav Mach z Unie pro řeku Moravu odsunutí termínu stavby komory za brzdu rozhodně nepovažuje.

„Tak se nenechte brzdit, jeďte na kole nebo vlakem, bude to vždycky rychlejší,“ prohlásil.

Rohatec čeká na vyjádření Slovenska

Co se týče plavební komory v Rohatci u Hodonína, ta je pro stavbu připravena. Její zahájení však brzdí kvůli dotčeným pozemkům podepsání mezivládní dohody se Slovenskem.

„Na odpověď slovenské strany čekáme půl roku. Jakmile přijde, jsme schopni začít stavět do roka,“ sdělil Bukovský z ŘVC.

Doposud bylo možné při plavbě Baťovým kanálem po řece Moravě zakotvit v sedmnácti přístavištích. Letos zahájí navíc provoz další dvě nová v Kostelanech nad Moravou a v Napajedlích. V druhé polovině letošního roku by mělo být dostavěno i nové přistávací místo pro lodě v Uherském Hradišti.