Pracovníci úřadu se zaměřili pouze na ty bezdomovce, kteří aktivně vyhledávají azyl a snaží se vyřešit svou tíživou životní situaci. Reálná čísla se tak mohou lišit. Průzkum ukázal, že střechu nad hlavou tehdy postrádalo 11 496 osob. Ve Zlínském kraji bylo při sčítání zaznamenáno 757 těchto případů.

Léto vytváří iluzi nárůstu bezdomovců

„V současné době se po městě pohybují zhruba tři desítky bezdomovců. Zlín nepatří mezi významné železniční uzly, nemá velké vlakové nádraží, kolem kterého se tito lidé často koncentrují," vysvětluje relativně nízký počet bezdomovců ve městě mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák. Za pravdu mu dává
i Adéla Lhotová, sociální pracovnice zlínského Červeného kříže. „Spolupracujeme přibližně se třiceti až čtyřiceti lidmi ze Zlína a Otrokovic, kteří více či méně aktivně využívají naše služby, ať už azylový dům, noclehárny nebo nízkoprahové denní centrum," říká Lhotová. Největší zájem o azyl je v zimě, kdy teploty dosahují bodu mrazu. V létě je snadnější najít bezpečné místo k přespání i venku, což pochopitelně neznamená, že by se pobyt na ulici proměnil v romantické dobrodružství. Hlavu většinou bezdomovci složí na lavičku nebo do nějakého keře. „Jo, v zimě se můžeme schovat u Červeného kříže, ale teď, jak je teplo, tak nám ho zavřeli, tak musíme být venku. Spíme, kde můžeme," popisují současnou situaci sami bezdomovci v parku pod zlínským zámkem. Většinou se sdružují do skupinek, které drží při sobě, samotářů je jen poskrovnu. „Přibývá nás. Myslím, že to bude horší," povídá smutně jeden z bezdomovců. Někteří jsou sdílní, ale při přehnané upřímnosti je brzdí jejich starší kolega.
Na Svazích je klid

Mezi pravidelná útočiště patří sad Svobody poblíž autobusového nádraží, torzo na Jižních Svazích nebo plácek za trolejbusovou zastávkou na Slunečné, kde si místní skupinka dokonce vybudovala posezení ze starých křesel. „Vytváření přístřešků a tábořišť však není příliš pravidlem," vysvětluje ředitel městské policie Milan Kladníček. „Pokud 
k tomu dochází, tak na místech pro veřejnost hůře dostupných," dodává.

Obyvatelé největšího zlínského sídliště konflikty s bezdomovci nemají, avšak na dotaz o možném přibývání bezdomovců souhlasně přikyvují. Nejčastější stížnosti na bezdomovce směřují k jejich hlučnému chování a zanedbanému vzhledu, zvláště pokud se pohybují v blízkosti dětských hřišť.

„Městská policie může do práv těchto osob zasahovat jen v případech, které stanoví zákon. Ne každé jednání, které vybočuje ze společenských norem, je možné zákonnými prostředky postihnout," upozorňuje Kladníček.
„Většinou si jich nevšímám, nikdy mě neobtěžovali. Obvykle jen někde posedávají a popíjí," popisuje situaci na Jižních Svazích důchodkyně Zdeňka Rychlíková a i ona si myslí, že lidí bez domova mírně přibývá.

„Nejsou s nimi problémy. Vědí, že kdyby zkoušeli krást, tak se na to stejně přijde a budou mít nepříjemnosti. Někteří žebrají, ale nevtírají se. Občas se opijí a pak hulákají, ale většinou nikoho neobtěžují," přibližuje vztah s bezdomovci na Svazích člen ochranky jednoho ze supermarketů poblíž torza Jan Novotný. Dodává, že i on registruje přibývající počty bezdomovců, podle něj se jedná o jedince z jiných měst, například i ze Slovenska. Novotnému dává za pravdu i Kladníček. „Zlínští strážníci díky intenzivním kontrolám dosáhli takového stavu, že skupinky bezdomovců mají samy zájem na tom, aby byl v jejich okolí udržován pořádek a zbytečně na sebe nepoutaly pozornost. Ve většině případů se to opravdu daří. Také je pravda, že následkem kontrol je i částečná migrace po Zlíně," říká.

Kde budou po stržení torza?

Podle Ministerstva práce 
a sociálních věcí se hrozba ztráty střechy nad hlavou týká téměř stovky tisíc lidí po celé ČR. Možné komplikace hrozí například již na podzim, neboť tehdy město plánuje zahájit demoliční práce na torzu budovy na Jižních Svazích, které po dlouhá léta nabízelo bezdomovcům slušný úkryt. Odbor sociální péče sice s bezdomovci dlouhodobě pracuje, avšak žádnou speciální strategii péče po zboření ruiny nechystá. Sami bezdomovci počítají, že si nějaké místo vždycky najdou, nejspíše opět poblíž druhého segmentu. Zatím o tom příliš nepřemýšlejí, protože bourání torza ohlašuje město již několik let. Vyloučen podle nich není ani přesun úplně jinam. „Je třeba připomenout, že se jedná 
o svobodné občany, kteří jsou součástí naší společnosti, mají svá práva, ale i povinnosti 
a je mylné se domnívat, že by se fenomén bezdomovectví do budoucna úplně vytratil," uzavírá Kladníček.