„Po škole jsem pracovala v obchodě s kávou a čajem v centru Zlína. Pak jsem nastoupila do Zlíňanky. To bylo před jednatřiceti lety. Dva roky jsem jen obsluhovala a pak jsem si udělala kurz na to, abych se mohla stát vedoucí cukrárny, což se mi nakonec i podařilo. No a před deseti lety jsem si Zlíňanku pronajala,“ vzpomíná Bařinová.

Původní prostor prodejny v centru krajského města byl hodně velký, a tak se z jednoho podniku vydělili dva konkurenti. „Působilo to podnikání obtíže, když hned vedle sebe začaly fungovat nezávislé cukrárny. Lidé byli zmatení a neměli zpočátku mou část původní Zlíňanky spojenou s prodejem zákusků a zmrzliny. Mysleli si, že jsou to oddělené prodejny jednoho majitele orientující se každá na něco jiného,“ prozrazuje cukrářka.

A tak musela Jitka Bařinová přes rok bojovat o to, aby zákazníci začali chodit k ní a nikoliv jen vedle. „Povedlo se mi to, i když ne úplně dokonale,“ pousmála se paní Jitka. „Jistou dobu jsme se museli dokonce bít i za značku Zlíňanka. Spor jsme nakonec vyhráli k naší velké radosti,“ říká paní Jitka.
Hlavní věcí, se kterou se lze prosadit v konkurenčním prostředí cukráren, je podle majitelky kvalita. „Nevyrábíme zákusky a poháry z levnějších italských ingrediencí a různých umělých náhrad, ale používáme poctivé přísady, třeba pravou živočišnou šlehačku,“ zdůrazňuje paní Bařinová.

Většinu receptů jsem si vymyslela sama. V obměnách jsou k dostání dodnes.

Cukrářka se snaží držet tradice. „Lidé se do Zlíňanky vracejí za něčím, co tu už děláme desítky let podobným způsobem. Většinu receptů jsem si vymyslela sama. V malých obměnách a vylepšeních jsou zde k dostání dodnes,“ vysvětluje Bařinová. Třeba pohár Alena si možná z dětských let pamatují i starší obyvatelé Zlína.

„Nejednou mi zákazník řekl, že se do Zlíňanky těšil, jen co zjistil, že se cestou zastaví ve Zlíně. Věřte mi, to potěší,“ usmála se paní Jitka. Na její pochutiny k ní už zavítala řada hvězd, namátkou třeba Bolek Polívka.

Pokud se ptáte, čím to je, že se vám její sladkosti tak nesmazatelně vryjí do paměti a jejich chuť se vám vybaví i po mnoha letech, pak vám paní Jitka řekne, že nesmíte nic šidit. „Zákazník má chlupatý jazýček a čeká od nás vždy vysokou úroveň. V cukrářství jde zejména o nezklamávání očekávání,“ sděluje kulinářská umělkyně.

Nakupující mají zájem hlavně o běžné cukrářské výrobky - trubičky, dortíky, poháry a klasické zákusky. „Dodnes jako jedni z mála prodáváme i dárkové koše, které si možná ti starší z vás pamatují. Jedná se o proutěné košíky úhledně naplněné různými pochutinami a uzavřené v celofánu. Mnohdy už nevíte, co dát třeba známému jako dárek a takový pestrý dárkový košík nikoho neurazí,“ prozrazuje cukrářka.

Cukrárna Zlíňanka je malá, ale útulná. Na počátku majitelka zaměstnávala osm děvčat. „Dnes je to už méně. Ráda bych objem prodejny zvětšila, ale není kam, prostor je omezený. Možná se jednoho dne přestěhujeme „na větší“ a uděláme i koutek pro děti, o kterém občas uvažujeme,“ zasnila se Jitka Bařinová.