„Ten problém se rýsoval už na začátku září, kdy se vědělo, že se letní rozvolnění začíná hroutit. Nyní je situace taková, že se současnými opatřeními již nic nenaděláme. Každý hospodský obvykle vydělá peníze hlavně přes léto a vytvoří si rezervu na zimu. Letošní léto bylo, co se týká výdělků, navzdory očekávání celkem úspěšné. Přesto jsme si nemohli dovolit vytvořit rezervu, protože jsme kompenzovali ztráty z jara,“ vysvětluje Robert Novák.

Podle něj také hrozí, že si lidé zcela odvyknout do restaurací chodit.

„Prostě si koupí pivo a alkohol v obchodě a budou je konzumovat doma. Hrozí nám, že i po uvolnění opatření přestanou chodit.

Budou vylekaní, přestanou se bavit a stýkat s ostatními lidmi. Od jara jsem přišel o téměř 80 tisíc korun, nyní mi pomůže každá koruna i nabídnutá pomoc. Nebudu však brečet nad rozlitým mlékem, budu se snažit najít i nějakou brigádu,“ snaží se být optimistický.

S velkými ztrátami se potýkají také provozovatelé fitnesscenter, která jsou uzavřená již od uplynulého pátku.

Provozy stojí, náklady běží dál

„Rozumíme tomu, že je potřeba na vzniklou situaci reagovat přijatými opatřeními. Ale jsou vyhlášena doslova z hodiny na hodinu a to je drastické. Stále však vnímáme, že ochrana zdraví je hlavně o prevenci. Například největší zdravotní potíže mají obézní lidé. Jestliže se uzavřela fitka, je to jen navršení dalšího problému. Provoz nás měsíčně stojí milion korun. Když jsme znovu začali po jarním uzavření, podařilo se nám dostat zhruba na 80 procent. Jenže jsme ztrátu ještě ani nedohnali a nyní šli opět na nulu. Přitom musíme vše platit dál,“ uvádí Jan Pravda, jednatel společnosti Vita Sana ClubZlín ve Zlíně.

„Ačkoli bylo řečeno, že to bude jen na 14 dní, dnes víme, že půjde o téměř měsíc. Navíc musíme poslouchat, že pro vládu jsou fitka až na posledním místě. Staráme se o zdraví a kondici lidí, přesto naše podnikání pro ně nic neznamená. A to mne mrzí. Přesto všechno se budeme hlavně starat o to, abychom si udrželi naše zaměstnance. Již při první vlně pandemii si někteří rozmysleli spolupráci a šli kvůli stabilnímu zaměstnání do státního sektoru. Opatření se totiž dotýkají jen podnikatelů, ale státních zaměstnanců ne,“ podotýká Jan Pravda.

Distanční výuka naráží na překážky

S potížemi se však potýkají nejen podnikatelé. Opatření tvrdě dopadají také na školy.

„Distanční výuka je náročná nejen časově, ale i technicky. Ať vybavením, nebo i připojením. V rámci této výuky se musí žáci přihlásit v jednu dobu do výuky. Někteří studenti to z nějakého důvodu neudělají a tak se nám tady ve škole nahromadily neomluvené hodiny. Museli jsme již oslovit i některé rodiče dětí a situaci s nimi probrat. Rodiče nám také musí posílat omluvenky, takže první týden jsme řešili tím, že jsme se utápěli v administrativě. A přestože mají děti i škola potřebné technické vybavení, problém nastává i s připojením při synchronizaci všech studentů a školy, systém kolabuje, některým studentům nefunguje mikrofon, signál, síť. Další starosti nám přidělává zrušení odborné výuky,“ popisuje Jana Hoffmanová, ředitelka Střední školy Baltaci ve Zlíně.

„Problém mají i prváci, kteří prakticky končili ve druhém pololetí 9. třídy, takže potřebují dohánět látku, hlavně z matematiky a českého jazyka. Pevně však doufám, že se tady 2. listopadu zase sejdeme. Věřím, že vše zvládneme, máme tady šikovné učitele,“ uzavírá Jana Hoffmanová.