„Pohřeb bez obřadu je samozřejmě ekonomicky daleko méně náročný. Kromě zpopelnění se musí připočítat i květinové dary, musí se přistavit autobus pro pozůstalé a podobně,“ řekl jednatel Pohřebnictví Zlín Milan Macura.
Majitel zlínského Ústavu pohřebních služeb Bohumír Přibylák odhadl, že mají asi pět procent pohřbů bez obřadu. „Zpopelnění bez účasti rodiny stojí asi 9 tisíc, nejlevnější obřad od 14 tisíc,“ dodal Přibylák. Řada obřadů se ale podle něj nekoná jen ve zlínském krematoriu, ale i přímo v obřadních síních obcí anebo kostelech.
Například ve zlínském kostele sv. Filipa a Jakuba se k prvnímu květnu konalo 47 pohřbů, vloni ke stejnému datu 49. Čtyřicet zesnulých v tomto roce bylo po obřadu převezeno do zlínského krematoria, ostatní byli uloženi do hrobu. „Naprostá většina je po obřadu zpopelněna,“ potvrdil zlínský farář Ivan Fišar. Podle něj jsou pohřby bez posledního rozloučení známkou vychladlých mezilidských a mezigeneračních vztahů.
Jinak vysvětluje absenci obřadu pozůstalá Kateřina Jílková ze Zlína, jejíž rodina se musela nedávno smířit s úmrtím jednoho z jejích členů. „Nechtěli jsme, aby nás to ještě víc bolelo. I tak to pro nás bylo dost smutné a asi bychom to nezvládli,“ míní Jílková.
Zlínská psycholožka Yvona Obručová však doporučuje, aby se lidé pohřebním obřadům nevyhýbali. „Když někdo umře, nastává u pozůstalých fyziologický smutek s pocity beznaděje a lítosti. Truchlení má své fáze, které nejde přeskočit,“ upozornila psycholožka. Obřad je podle ní rituálem. „Slouží k tomu, aby pozůstalí uznali, že někdo zemřel a aby se s ním rozloučili. Tím se zároveň vyrovnávají s jeho ztrátou a učí se žít s tím, že tu najednou není,“ míní Obručová.
Jsou však i případy, kdy se obřad nekoná proto, že se k mrtvým nikdo nehlásí. „Pokud se do čtyř dnů nesežene rodina, oslovíme obec. Vloni byly takové pohřby dva, letos jeden,“ podotkl Macura s tím, že se pak na náklady města postarají o zpopelnění, smísení popela zesnulého a jeho uložení.
