„Ze znaleckého posudku a několikaměsíčního vyšetřování vyplynulo, že vzhledem ke svému vzdělání, znalostem i funkci mohli tito zaměstnanci Magistrátu města Zlína zabránit pádu stromu, a tak i smrti dvou chlapců,“ uvedl komisař Služby kriminální policie a vyšetřování Milan Janoštiak.

Podotkl, že obvinění se opírá o znalecký posudek, na kterém kromě soudního znalce pracovalo ještě dalších deset konzultantů například z oborů fytopatologie, pedologie, klimatologie, dendrologie, ekofyziologie a další.

„Vývratu stromu bylo podle soudního znalce možné předejít dodržením doporučených postupů pro ochranu stromů při stavebních činnostech. Pajasan měl být navíc odstraněn už ve věku padesáti až šedesáti let, přitom mu bylo už asi osmdesát,“ sdělil Janoštiak.

Doplnil, že podle odborníka hrozil pád stromu už dvacet let, přičemž posledních deset roků bylo toto riziko extrémní.

„Spolu se státním zastupitelstvím jsme dospěli k závěru, že obvinění zaměstnanci Magistrátu města Zlína nepřijali včasná a dostatečná opatření, která mohla pád stromu odvrátit. Údržba stromu byla nesprávná a kvůli špatnému ořezu se riziko pádu ještě zvýšilo,“ vypověděl komisař. Poznamenal, že sekundární znaky poškození kořenového systému, kterých si obvinění u pajasanu nevšimli, by přitom měl odhalit středoškolsky vzdělaný člověk v oboru.

Úředníci, jejichž identitu police nesdělila, budou jako obvinění vyslechnuti na začátku července. Dosud vypovídali jen v pozici podezřelých. Všichni jsou vyšetřováni na svobodě.

Podle primátorky Zlína Ireny Ondrové radnice výsledky policejního šetření respektuje.

„Nicméně do doby, než bude vynesen rozsudek ctí radnice presumpci neviny ke všem třem šetřeným zaměstnancům magistrátu,“ zdůraznila primátorka.

Vedoucí Odboru městské zeleně magistrátu města Zlína Ivo Divoký se k události nechce vyjadřovat. „Do konce vyšetřování k těmto věcem odmítám cokoliv říkat,“ uvedl Divoký.

Tragický den a následky pádu stromu
Zlín/ Vzrostlý pajasan žláznatý se zřítil 22. ledna krátce po třinácté hodině v centru Zlína u tržnice Pod Kaštany. Asi osmdesátiletý strom vysoký přibližně dvacet metrů se vyvrátil v kořenové části a zřítil se přímo na lidi, kteří stáli u zastávky městské hromadné dopravy u tržiště. Kmen při pádu zranil několik lidí. Ti byli okamžitě převezeni do Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Tři z nich byli ošetřeni s lehkými a středně těžkými zraněními a poté propuštěni domů. Další byli hospitalizováni a podstoupili operační zákrok. Jeden ze zraněných, dvanáctiletý chlapec z Luhačovic, však i přes to den po neštěstí zemřel. Jeho kamarád byl v ten samý den krátce po poledni vrtulníkem převezen do brněnské fakultní nemocnice. Tam však na následky svých těžkých zranění 3. února zemřel. Osmačtyřicetiletá žena z Fryštáku utrpěla těžká zranění v podobě zlomenin dvou hrudních obratlů a také pohmoždění hlavy a ramene. Žena byla po čase z nemocnice propuštěna. (ham)
Po pádu stromu nechalo město zkontrolovat zeleň
Zlín/ Bezprostředně po neštěstí si magistrát města Zlína objednal z preventivních důvodů podrobný audit na bezpečnost stromů ve městě. Prioritně byl společností Bezpečné stromy zkontrolován park u zlínského zámku, jehož byl zřícený pajasan žláznatý součástí. Tam z přibližně čtyř set padesáti stromů doporučili znalci do konce roku pokácet téměř celou desetinu. Poté se odborníci zaměřili na dalších asi čtyřicet nejfrekventovanější lokalit ve Zlíně. Ještě během průzkumu označili dvanáct stromů jako havarijních. Ty pak magistrát okamžitě nechal pokácet. Kompletní studie pak magistrátu doporučila ze zkontrolovaných 4065 stromů do tří let pokácet téměř šest stovek. (ham)
Znalec zjistil tyto hlavní příčiny pádu stromu:
1. Stáří stromu: Pajasan žláznatý byl starý osmdesát let, přitom hranice jeho fyzického věku je padesát, maximálně šedesát let a žádné ošetření nemohlo stav stromu zlepšit.
2. Stavební práce: Stromu ublížila jak stresující lokalita, tak i zemní práce, které se uskutečnily v jeho těsné blízkosti. Bylo u něj např. postaveno oplocení na zapuštěných patkách, byla zde vedena přípojka nízkého napětí a vodovodu, provedla se rekonstrukce starých rozvodů nízkého napětí, byla zde zbudována elektrická přípojka prodejního stánku, následně odstranění stánku s úpravami terénu apod. Ve všech případech daní pracovníci Magistrátu města Zlína souhlasili a neměli připomínek s provedením výkopových prací. Jen v případě rekonstrukce rozvodů nízkého napětí v roce 1994 rozhodli, že výkopové práce se povedou ručně. Nicméně podle dosud získaných materiálů neexistuje žádný záznam o kontrolách staveniště.Při stavebních pracích se v blízkosti kmene stromu udusala zemina a půda byla z jedné třetiny překryta nepropustnými materiály.
Kvůli provedení nepatřičné navážky do přibližně třiceticentimetrové výšky nad původní terén nebylo možné běžným pohledem zkontrolovat stav kořenových náběhů. Přitom strom měl pouze jeden živý kořen o průměru 12 cm, zbývající kořeny byly vyhnilé.
3. Nedostatečná kontrola: Přestože nebylo kvůli nevhodné navážce vidět na kořenové náběhy, na špatný stav stromu ukazovaly zásadní sekundární znaky, které má podle znalce rozpoznat každý absolvent střední odborné školy se zaměřením na lesní hospodářství případně zahradnictví. Strom měl těžiště posunuto přibližně o 3 metry, odklon kmene od svislé roviny o 3 stupně a větve o průměru 3 – 5 cm byly suché.
4. Dendrologický průzkum z r. 1994: Odpovědní pracovníci Magistrátu města Zlína měli k dispozici protokol o dendrologickém průzkumu v Sadu Svobody z roku 1994, kde je daný strom zaevidován jako jedinec za hranicí fyzické zralosti s „dostačující“ sadovnickou hodnotou (4) z pětibodové stupnice, kde známka 5 je „nedostačující“. Vývratu stromu bylo podle znalce možné předejít dodržením doporučených postupů pro ochranu stromů při stavebních činnostech, zejména dodržením dostatečného odstupu od stromu. Pajasan žláznatý měl být odstraněn již při hranici fyzického věku 50 – 60 let. Podle znalce hrozil pád stromu už dvacet let, přičemž posledních deset let bylo toto riziko extrémní.
Vyšetřovatel zlínské policie i státní zastupitelství dospělo k závěru, že obvinění zaměstnanci Magistrátu města Zlína nepřijali včasná a dostatečná opatření, která mohla odvrátit pád stromu, ačkoliv vzhledem ke svému vzdělání a znalostem možné riziko vývratu měli předpokládat. Údržba stromu byla nesprávná a kvůli špatnému ořezu se zvýšilo riziko jeho pádu. Obvinění nedostatečnou kontrolou stromu neodhalili sekundární znaky poškození kořenového systému. Zdroj: PČR Zlín