„Přinejmenším jeden milion jeho voličů jistě na podzim 2021 volil jiné strany, než které dnes vládnou. Má tedy velký potenciál spojovat společnost,“ říká politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a Národního institutu SYRI.

Okresy Zlínského, Moravskoslezského a Olomouckého kraje lze rozdělit do tří skupin. V první o více než pět procentních bodů vyhrál Andrej Babiš (Jeseník, Přerov, Bruntál, Karviná), v druhé byly síly obou kandidátů víceméně vyrovnané (Prostějov, Šumperk, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Opava, Ostrava-město, Kroměříž), ve třetí skupině vyhrál s rozdílem více než pět procentních bodů Petr Pavel (Olomouc, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín). Co okresy v těchto třech skupinách spojuje?

Na první pohled vidíme, že ty jednotlivé skupiny vyjmenovaných okresů jsou vnitřně soudržné. Ta první skupina patří k okresům, které jsou nejvíce okrajové, nejvíce postižené polistopadovou transformací společnosti; snad s výjimkou Přerovska (tamní výsledek si zaslouží zvláštní analýzu). Třetí skupina patří k významným regionálním centrům s vlastní identitou, navíc nepostiženou poválečným odsunem Němců. Nu a ta druhá skupina patří někam doprostřed.

Tři významní politici ve Zlínském kraji
Vyhrál Petr Pavel. Co na to Holiš, Čunek, Vondráček či Zwyrtek Hamplová

Ve většině měst v regionu měl Andrej Babiš větší podporu než při komunálních volbách jím vedené hnutí ANO. Může se tento fakt promítnout do posílení voličské podpory ANO na úrovni komunální, případně krajské politiky?

Pokud se to do něčeho může promítnout, pak spíše do podpory na celostátní úrovni, při sněmovních volbách. Krajská, a ještě více komunální úroveň se od té parlamentní stále více oddalují. Nezapomeňme ale také, že Andrej Babiš prohrál – což není dobrá záštita pro regionální politiky, kteří chtějí vyhrávat.

Může tento fakt oslabit SPD, která v posledních obecních volbách značně posílila?

Pro SPD je hodně nebezpečné, jak nízký zisk její kandidát Jaroslav Bašta v prvním kole udělal. Andreji Babišovi se podařilo stylizovat se do role jednoznačného reprezentanta radikálních voličů, včetně voličů SPD. A to může být pro Tomia Okamuru hodně nebezpečné, protože když už voliči jednou přenesou svou preferenci na lídra jiné strany, může být složité, aby se vrátili zpátky.

Andrej Babiš reprezentoval řadu občanů nespokojených s politikou současné vlády. Se zvolením Petra Pavla tato nespokojenost nezmizí, naopak může posílit. Kterým směrem či do jaké podoby se může dál vyvíjet?

Podíváme-li se na volební výsledky, vidíme něco hodně odlišného, než prezentuje Andrej Babiš. Petr Pavel byl evidentně podpořen obrovským počtem lidí, kteří nevolili strany stávající vládní koalice. Přinejmenším jeden milion jeho voličů jistě na podzim 2021 volilo jiné strany, než které dnes vládnou. Má tedy velký potenciál spojovat společnost – zda se mu to bude dařit, ale musíme vyčkat.

Jak může opakovaná porážka (sněmovní, prezidentské volby) změnit poměry v hnutí ANO jednak celostátně, jednak v Moravskoslezském kraji?

Dá se očekávat velké pnutí v ANO, protože jde o třetí prohru ANO v řadě – připomeňme i volby senátní a v určitém ohledu dokonce i komunální na podzim 2022. Není vyloučeno, že se zvedne debata o tom, zda jsou politika a forma komunikace, které ANO používá, vhodné. Respektive pokud se nezvedne, bude to svědčit o naprosté umrtvenosti a neživotaschopnosti ANO do budoucnosti. Je ale spíš naivní očekávat, že budou nějaké regionálně rozdílné reakce v ANO, protože to funguje hodně centrálně.

Petr Pavel, nový prezident České republiky.
Pavel vyhrál i na Zlínsku. V Haluzicích získal Babiš přes 80 procent

Jak mohou dopadnout zdejší „rebelové“ Macura a Vondrák, případně jimi založená frakce v hnutí ANO?

Není vůbec samozřejmé, že místopředseda ANO, kterým Vondrák je, se tak jasně a hlasitě vymezí proti svému předsedovi. Je jen otázkou, kolik se k jeho frakci, kterou avizoval, přikloní politiků – kolik z nich bude chtít jít do nejistého podniku v porovnání s relativní jistotou u Andreje Babiše.

V Moravskoslezském kraji spolu s Karlovarským a Ústeckým oproti prvnímu kolu nejvíce narostla volební účast. Jaké voličské skupiny se zde mobilizovaly?

Zdá se, že se Andreji Babišovi podařilo zvednout z židlí ještě další část nevoličů ze strukturálně znevýhodněných oblastí. Ale současně se mu nepodařilo odradit voliče poražených kandidátů z prvního kola, aby volit nešli. Ale musíme ještě počkat na detailní analýzy podle jednotlivých obcí či okrsků, abychom byli schopni dát přesnější odpověď.

Voliči v samotném městě Olomouc hlasovali jednoznačně ve prospěch Petra Pavla (63 ku 37 procentům hlasů) a výrazně jinak, než celý kraj (52 ku 48 procentům). O čem to svědčí?

Někdo by mohl říct, že je to dáno tím, že velká města volí jinak než malé obce. Tak to ale platí jen do určité míry. Podívejme se třeba na Prostějovsko – výsledek v Prostějově (34 tisíc voličů) a v Prostějovičkách na okraji Drahanské vrchoviny (255 voličů), tedy ve dvou velikostně hodně odlišných sídlech, byl totožný – 53,7 procenta pro Petra Pavla. Když se díváme na Olomoucký kraj, spojujeme hodně rozdílné oblasti, které spolu nemají mentálně nic společného (třeba Jesenicko a Kojetínsko). Nemám proto moc rád analýzu volebních výsledků na úrovni krajské, protože víc věcí zatemňuje, než vysvětluje.