Popelnice: častý předmět sporů

„Moje skoro šedesátiletá matka je vážně nemocná. Už několikrát žádala pracovníky Technických služeb, aby jí popelnici vraceli zpět na místo. Stále se však opakuje situace, kdy po jejich odjezdu zůstává buď na chodníčku k brance anebo často i několik metrů daleko, doslova tak, jak jim odpadne od ruky,“ konstatoval rozhořčeně Petr Martínek s tím, že pokud jeho matka řádně platí za odvoz odpadu, mělo by to být samozřejmostí. Tím si není zcela jistá jiná Zlíňanka. „Stává se nám poměrně často, že syn musí vláčet popelnici zpátky na její původní místo. Ale vůbec nevíme, jestli ji popeláři musí vracet anebo se o to musejí postarat lidi sami,“ váhá Marie Pokorná.

Jasno vnesl do celé situace ředitel zlínských Technických služeb František Kostelník. „Popeláři mají vracet popelnice na místo, kde byly vystaveny. Někdy to však bývá komplikované, například třeba kvůli parkujícím autům,“ přiblížil ředitel Kostelník. Dodal, že například prázdné plastové popelnice jsou velmi vratké a porazit je může snadno i prudší poryv větru anebo kolemjdoucí. Ne vždy je tedy možné přičítat neuklizené či poražené popelnice nedbalosti příslušných pracovníků. Pokud jsou však lidé přesvědčeni, že nádoby na odpad se po odvozu odpadu neocitnou zpět na svém místě kvůli pohodlnosti popelářů, mohou se bránit. „Pokud se toto děje opakovaně a je to způsobeno pracovníky Technických služeb, pak postačí o této skutečnosti informovat dispečera svozu, který neprodleně sjedná nápravu,“ konstatoval František Kostelník.

Dalším důvodem k posteskům jsou často i odpadky, které Zlíňané ponechávají vedle popelnic a očekávají jejich odvoz spolu s obsahem odpadních nádob. „Stane se, že máme víc odpadků, než se nám vejde do popelnice. Někdy to odvezou, jindy ne. Myslím si, že by ale měli,“ míní Jiří Horák. To však není pravda. „Vše, co je mimo nádoby na odpad, lze chápat jako porušení městské vyhlášky o odpadech a naši pracovníci nejsou povinni tento odpad odebírat. Naopak občané mají povinnost tento nadměrný odpad uložit na místech k tomu určených, tedy do sběrných dvorů, na skládku odpadů či do velkoobjemových kontejnerů, které jsou rozmisťovány na předem určené lokality v rámci jarního a podzimního úklidu města,“ sdělil ředitel Technických služeb Zlín.

Vysvětlil dále, že každá domácnost má přidělenou dostatečně velkou nádobu na odpad. Občan má přitom nárok na vyvezení 27,5 litru odpadu týdně a popelnice jsou domácnostem objemově přidělovány dle počtu trvale přihlášených osob. Na sídlištích, jako jsou například Jižní Svahy, kde jsou velké odpadní kontejnery, jejichž odpovídající počet by prostorově způsoboval komplikace, se pak odpad vyváží častěji. „A to tak, aby byl zachován nárok jednotlivých občanů na oněch necelých 28 litrů odpadu týdně,“ uzavřel František Kostelník.

Podle městské vyhlášky činí sazba poplatku za odvoz odpadu pět set korun na jednoho poplatníka. Úleva ve výši 40 procent se poskytuje důchodcům od 65 let, nezaopatřeným dětem do 18 let anebo těm, kteří mají trvalý pobyt v lokalitách mimo dostupná místa svozu, která jsou vymezena vyhláškou. Při splnění příslušných podmínek mohou o tuto úlevu žádat i další poplatníci, například studující či zdravotně postižení.V některých případech mohou být poplatníci platby za odpad zproštěni zcela. To se týká například lidí, dlouhodobě pobývajících v zahraničí či jiné obci České republiky, kde hradí tyto poplatky nebo jsou ve výkonu trestu odnětí svobody či umístěni v zařízeních sociální péče.„Ať už lidi platí polovinu anebo plnou výši, je třeba, aby dostávali služby v odpovídající kvalitě. Za tahání popelnic určitě slevu nedostanou,“ je přesvědčen Petr Martínek.