Poslední rozloučení s touto výjimečnou kulturní osobností se uskutečnilo v pátek 27. července v chrámu Páně Českobratrské církve evangelické v rodné vesnici Jana Rokyty, valašské Jasenné.

Své poslední sbohem přišli Janu Rokytovi dát členové jeho rodiny společně s desítkami nejbližších přátel, muzikantů, členů folklorních souborů i spolupracovníků. „Mám mnoho krásných vzpomínek. S Janem Rokytou jsem bývala často v kontaktu. Byla to vždy velmi tvůrčí setkání, diskutovali jsme o hře na cimbál i o festivalu cimbálu. Ještě před čtrnácti dny jsme se spolu setkali v rozhlase," řekla Růžena Děcká, předsedkyně Občanského sdružení cimbalistů České republiky.

Netajila, že odchod vynikajícího muzikanta pociťuje jako velkou ztrátu. „Je to veliká rána. Bylo to příliš náhlé," dodala Růžena Děcká.

Pětačtyřicetileté pevné přátelství pojilo s Janem Rokytou také známého interpreta valašských lidových písní, zpěváka Josefa Lažu. Často se setkávali například v ostravské cimbálové muzice Technik, kterou Jan Rokyta dlouhé roky vedl. „Velmi mě mrzí, že takový člověk odchází. Bude chybět celé folklorní rodině na Moravě i v Čechách. V oboru své činnosti neměl konkurenci," řekl o dlouholetém hudebním kolegovi Josef Laža.

Páteční poslední rozloučení s Janem Rokytou bylo na přání rodiny určeno především úzkému rodinnému kruhu, nejbližším přátelům a obyvatelům Jasenné. „Chtěl bych otci poděkovat za dar života, za rodičovskou lásku, za krásných třicet let s muzikou a vše co mě naučil. Také za to, že nám a naším dětem byl vždy živým důkazem kréda, že není třeba v každé situaci zaujímat stanoviska, stačí rovně stát," vyznal se při smutečním obřadu syn Pavel.

Jeho bratr Jan dodal, že Jan Rokyta starší byl rozeným muzikantem od Boha a rozhlasák tělem i duší. „Můj otec byl člověk velkého srdce, z něhož po čas svého života bohatě a neustále rozdával v duchu svého nejoblíbenějšího přísloví: Do nebe si bereme vše, co jsme rozdali během života," připomněl Jan Rokyta mladší.

Několika vzpomínkami z bohatého a plodného života připomněl Jana Rokytu také jeho bratr, rovněž folklorní muzikant, dirigent a dlouholetý učitel, Břetislav. „Nikdy na tebe Janku nezapomeneme," do­dal.

Jan Rokyta patřil mezi zakládající členy cimbálové muziky Technik, jíž byl také po celou dobu uměleckým vedoucím. V sedmdesátých letech minulého století působil v souboru Pražských madrigalistů.

Velkou část svého profesního života spojil s Českým rozhlasem Ostrava, kde působil jako hudební redaktor. Jeho jméno je spojeno s řadou hudebních festivalů, televizních pořadů, nahrávek lidových písní i soutěží zpěváků.

Jan Rokyta odešel, za sebou však zanechává nesmazatelnou stopu. V oblasti folkloru není muzikanta či zpěváka, kterému by jméno Jana Rokyty bylo neznámé.

V pátek Jana Rokytu v jeho rodné vesnici na poslední cestě vyprovázela hudba, která mu byla po celý život nejbližší. Jeho milovaná cimbálová muzika. Tentokrát symbolicky bez cimbálu.