„Vzdělání umožňujeme dětem ve školním věku, a to na odloučeném pracovišti Základní školy speciální a Praktické školy při dětském domově Zlín-Lazy u nás ve Fryštáku,“ uvedla vrchní sestra a v současné době zástupkyně zařízení Marie Stanevová. Dodala, že většina uživatelů Hrádku tam přes týden bydlí. Někteří dokonce celoročně.

Zvýšenou pozornost věnují pracovníci imobilním lidem. „Snahou je především uživatele na invalidním vozíku maximálně aktivizovat a vést k samostatnosti,“ vysvětlila vrchní sestra.

Ve volném čase jezdí klienti do kina, divadla i na bazén

Hrádek však neslouží mentálně postiženým lidem jen jako zdravotní a vzdělávací zařízení. „Naši uživatelé mají spoustu možností jak trávit volný čas. Máme vybavenou relaxační místnost. V ní se nachází multifunkčním posilovací stroj nebo například tenisový stůl,“ přiblížila Stanevová. Podotkla, že zdravotně postižení pravidelně návštěvují zimních lázní ve Zlíně. V letních měsících pak mohou uživatelé používat bazén v zahradě Hrádku.

„Ve spolupráci se zdejší základní školou pak máme možnost ještě využívat školní tělocvičnu a hřiště,“ poznamenala zástupkyně ředitelky.

K dispozici mají obyvatelé domova také nepřeberné množství společenských her, televizi a rádia. Navštěvují městskou knihovnu, jezdí na společné výlety, chodí do kina, divadla a na koncerty.

„Naše klienty se také snažíme vést k práci. K tomu slouží terapeutická dílna. Je plně vybavena tak, aby odpovídala specifickým nárokům našich uživatelů. Pracuje se především s přírodními materiály jako je dřevo, papír, hlína. Máme i hrnčířský kruh a pec na vypalování keramiky,“ vyjmenovala Stanevová.

Pro nejschopnější hledá domov normální práci

Kromě dílny, pracují někteří obyvatelé Hrádku i venku. Podle toho jaké je roční období je to například sběr jablek, hrabání listí, odklízení sněhu či práce na zahrádce.

„Pro ty nejschopnější se snažíme postupně zajistit i normální zaměstnání, třeba na zkrácený úvazek. Vzhledem k postižení je to dlouhá a složitá cesta, ale už máme první výsledky,“ pochválila si zástupkyně ředitelky. Zmínila, že v současné době dva uživatelé Hrádku samostatně dojíždějí do netradičního centra chráněných dílen Slunečnice ve Zlíně.

Jedním z obyvatel Hrádku je i třiadvacetiletý Honzík. Ten je v domově už sedm let. „Moc se mi tady líbí. Jezdíme s tetami na různé soutěže. Hodně tady sportuji, dělám například atletiku, plavu a hraji ping pong. Baví mě ale i výtvarné dílny. Nedávno jsem udělal keramický Titanik,“ pochválil si Honzík.

Být pečovatelkou je náročné, ale dělám ji ráda

Zpestřit a zpříjemnit život se snaží klientům Hrádku i pětačtyřicetiletá pečovatelka Lenka Smažinková.

„Pracuji v tomto zařízení už jedenáct let a zaměřuji se na přímou výchovnou péči,“ řekla. Podotkla, že její práce jí přináší spoustu radosti. „Nejsilnější zážitky jsou, když pořádáme nějakou akci pro veřejnost a vidím, že se naši uživatelé velmi snaží a lidé to ocení. To mě vždycky dokáže dojmout,“ usmála se Smažinková.

Kulaté výročí si na Hrádku připomenou příští středu. Na nádvoří areálu se bude konat Svátek hudby. „Návštěvníci uvidí divadelní představení, které si pro ně připravili naši uživatelé, dále pak orientální tanečnice, aerobic, hudební skupinu PODJEZD nebo dokonce historický šerm skupiny BERENDAL,“ řekla zástupkyně ředitelky Stanevová.