Shání se po 4. B. Služba ho posílá do učebny francouzského jazyka, kde má právě probíhat vyučování. Tam ovšem třída není – má změněný rozvrh, a tak je návštěvník poslán do jiné učebny, která se nachází na druhém konci budovy. Cestou je přesměrován jinam, protože původní informace nebyla úplně správná. Cesty života také nebývají většinou přímočaré…
Konečně stanul přede dveřmi správné učebny. Zevnitř se ozývá hlas profesorky a šum studentů. Po zaklepání návštěvník žádá o dovolení popřát k dnešním narozeninám své přítelkyni – maturantce Emě Strašákové. Onen mladý muž je Lukáš Hofman a skutečně přeje svému děvčeti k narozeninám a předává kytici růží jako motivaci k maturitě za všeobecného potlesku spolužáků.
Pak k údivu všech přihlížejících pokleká, v ruce sametovou červenou krabičku s prstýnkem a otázkou: „Máš krásné jméno a myslím, že s mým příjmením bude ještě hezčí – staneš se mou ženou?“ Tato slova zdi hradišťského gymnázia doposud neslyšely!
Potlesk se změnil v ticho v očekávání odpovědi. Pak zaznělo ano – vezmu si tě. Třída propukla opět v jásot a leckteré dívčí oko spolužaček nezůstalo suché. Lukáš navlékl Emičce zásnubní prstýnek a na stvrzení dostal polibek.
I když nebyl přítomen zásnubní fotograf, pohotová spolužačka pořídila fotodokumentaci této nezapomenutelné chvíle mobilním telefonem. Tato dvojice je ukázkovým příkladem toho, že i v dnešní uspěchané době si mladí lidé najdou čas na vyjádření svých citů a emocí takovou cestou. Tak přejme jim štěstí a zdraví – ať jim to vydrží!
LENKA HOFMANOVÁ