Koncem srpna minulého roku za tímto tématem udělala pomyslnou tečku i městem vyhlášená anketa týkající se nápadů a možností, jak naložit s lukrativním prostorem.

„Z hlediska využití pozemku není nic nového,“ připustil mluvčí města Zdeněk Dvořák.

„O nejcennější rozvojové ploše ve Zlíně bude rozhodovat až následující zastupitelstvo,“ uvedl Zdeněk Dvořák. Volby do zastupitelstev obcí se konají příští rok na podzim. V 80. letech minulého století se začalo na největším zlínském sídlišti stavět obchodní centrum, z něhož se ale postavilo pouze několik pater. Šedé, ošklivé, omšelé torzo tam stálo dlouhých pětatřicet let.

Město se ho mnohokrát snažilo odkoupit, uspělo však až v roce 2014. Po mnohaměsíčních složitých jednáních odkoupilo pozemek o rozloze 39 tisíc m² i s nedostavěnou budovou za 53 milionů korun. Betonové „torzo“ odstranila vloni za 4,7 milionu firma DAV z ostravských Vítkovic.

Jak využít tuto plochu, se město zeptalo občanů. Lidé mohli volit mezi nabízenými variantami, nebo sami navrhnout využití rozlehlé plochy. Možností byla budova s lékařskými ordinacemi, službami, kancelářemi i detašovaným pracovištěm magistrátu, nebo zbudování sportoviště a prostor pro volnočasové aktivity. Zvítězila druhá možnost, pro niž se vyslovilo 266 účastníků, téměř polovina z 572 hlasujících.

Z navržených tipů nejčastěji zazněl požadavek na vybudování parku nebo akvaparku, lidé ale navrhovali i nový zimní stadion, fotbalové hřiště s umělou trávou, skatepark, hřiště pro beach volejbal či třeba okruh pro in-line bruslení. Anketa potvrdila i problém největšího zlínského sídliště s parkováním. Objevilo se hned několik navrhovaných variant řešení, od klasického stání po nadzemní či podzemní garáže.

„Současné vedení města tedy nenavrhuje nic konkrétního, jen respektuje výsledky ankety a předá je příštímu vedení radnice,“ dodal mluvčí Dvořák.

Autobusová linka 38. Ilustrační foto
U knihovny se propadla vozovka. Část Svitu je pro dopravu uzavřena