„Sršní je zatím v regionu o něco více než vloni. Je možné, že se jejich počet ještě zvedne. Vrcholnou sezonu však mají až v létě, takže je zatím předčasné hodnotit jejich výskyt oproti loňským letům,“ přiblížil zoolog Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně Dušan Trávníček.

Čím je způsoben zvýšený výskyt sršně obecné, to se lze podle Trávníčka pouze domýšlet. „Příčinou může být fakt, že se sršním královnám podařilo dobře přezimovat a nezničili je paraziti ani plísně. Vliv na jejich počet mohou mít i vysoké teploty,“ míní zoolog.

Záchranáři mají ročně desítky výjezdů

Tento druh blanokřídlého hmyzu vyhledává podle něj spíše otevřené krajiny jako pastviny či okraje lesů. Přímo v lese či zastavěných obydlích se tak často nevyskytuje. Neznamená to však, že jej člověk nepotká například v městském parku.

Mluvčí krajských záchranářů Petr Olšan upozornil, že někdy může být sršeň člověku i nebezpečná. „Štípnutí se projeví u zdravého člověka obyčejně jen otokem a zarudnutím. U alergika však hrozí šok, který může postupně způsobit až zástavu dechu. Stejně tak nelze tento stav vyloučit ani u zdravých lidí,“ sdělil Olšan.

Záchranáři mají ročně v kraji desítky výjezdů k osobám bodnutých hmyzem. Letos prozatím k žádnému kritickému případu nevyjížděli. Největší nápor čekají podobně jako hasiči právě v letních měsících. Jedná se o každoroční záležitost, potvrdil mluvčí krajských hasičů Ivo Mitáček. „Do desíti výjezdů už jsme letos v regionu měli. Většinou se týkaly ohrožení včelami, ale v jednom či ve dvou případech sršni,“ upřesnil Mitáček.

Živí se obtěžujícími mouchami

Sršeň má větší jedovou žlázu než menší vosa nebo včela. Zoolog Trávníček vysvětlil, že na rozdíl od nich útočí ale jen tehdy, když se člověk pohybuje v okolí jejího hnízda nebo se jí dotýká. „Tento hmyz má však na přírodu také pozitivní vliv. Z devadesáti procent se totiž živí obtěžujícími mouchami,“ poznamenal odborník.