Vrchol pandemické vlny této nákazy jsme zaznamenali mezi šestačtyřicátým a padesátým týdnem roku 2009. V současné době je situace klidná,“ informovala krajská epidemioložka Hana Tkadlecová.

Zlínská hygienická stanice už podle ní několik týdnů v řadě nezaznamenala potvrzený případ pandemické neboli prasečí chřipky. „To však neznamená, že se lehké formy tohoto onemocnění nevyskytují,“ upozornila Tkadlecová.

Takovéto případy se totiž laboratorně nevyšetřují. „Na základě výsledků vyšetření v Národní referenční laboratoři je zřejmé, že virus v populaci stále koluje,“ dodala.

Doposud bylo nejvíce nakažených v kraji zaznamenáno na Zlínsku, kde se nemoc prokázala u pětapadesáti lidí. Druhé místo v nepopulárním žebříčku drží Vsetínsko s devětačtyřiceti pravděpodobnými či potvrzenými případy. Následuje Uherskohradišťsko s dosud šestadvaceti nemocnými a Kroměřížsko se sedmi případy.

V době kdy byla epidemie nemoci v plném proudu, přicházely desítky pacientů například ke vsetínskému lékaři Matouši Hrubému. „Krev jsem ale ani v jednom případě na vyšetření posílat nemusel,“ sdělil lékař.

Také praktická lékařka Dana Mrazíková z Uherského Ostrohu se s nutným vyšetřením krve na prasečí chřipku u svých pacientů za celou dobu nesetkala.

Na Zlínsku, kde bylo nejvíce potvrzených případů, si nemoc vyžádala nejvíce obětí. „Podlehlo jí tady pět lidí,“ sdělila hygienička Tkadlecová. V ostatních okresech se objevil vždy jen jeden smrtelný případ nákazy.

Průměrný věk zemřelých v souvislosti s prasečí chřipkou je necelých čtyřicet devět let. „Oběti měly mezi dvaceti čtyřmi a šedesáti pěti lety,“ upřesnila Tkadlecová. Dvě třetiny z nich měly nějaké chronické onemocnění, tři zemřelí byli do doby infekce pandemickou chřipkou v podstatě zdraví.

Nejmladším člověkem v kraji, který vážný průběh nemocni nepřežil, byla čtyřiadvacetiletá pacientka Baťovy nemocnice. Koncem loňského listopadu odtud byla v kritickém stavu letecky přepravena do pražské Thomayerovy nemocnice. O měsíc později tam mladá žena nemoci podlehla.

Podle epidemioložky Hany Tkadlecové se dnes dá říci, že máme za sebou první vlnu nemoci. „Je možné, že se objeví další. Záleží to především na měnících se vlastnostech viru, které je velmi těžké předvídat,“ zhodnotila.

V souvislosti s prasečí chřipkou byl v uplynulých měsících ve Zlínském kraji také omezen provoz řady institucí. Například v podstatě ve všech lůžkových zařízeních sociální péče a v lůžkových zdravotnických zařízeních byl v době pandemie vydán zákaz návštěv.

„V jednatřiceti školských zařízeních byl omezen provoz,“ vyčíslila epidemioložka Tkadlecová. Byla také zrušena řada hromadných kulturních akcí pro děti kvůli omezení možného rozšíření viru v populaci. Dnes již žádná tato omezení neplatí. „Všechna byla zrušena před vánočními svátky, kdy došlo ke snížení cirkulace viru,“ poznamenala Tkadlecová.

Co se týká očkování proti této nové nemoci, zájem o ně byl o mnoho nižší, než odborníci předpokládali. „Z původně plánovaných dvou tisícovek lidí předurčených na naočkování jsme podali vakcínu zhruba třem stovkám,“ vyčíslil například lékař očkovacího centra zlínské Baťovy nemocnice Lubomír Nečas. V minulém týdnu tady naočkovali pět lidí.

Minimální zájem o očkování měli například také pacienti vsetínského lékaře Hrubého a stejnou zkušenost má i doktorka Mrazíková z Uherského Ostrohu. „Naočkovala jsem proti nemoci všehovšudy sedm lidí. Víc jich nemělo zájem,“ uvedla lékařka.

Doposud byla tedy vakcína k dispozici pouze vymezeným indikačním skupinám, aby se dostalo především na nejohroženější jedince. „Kvůli malému zájmu je jí ale dostatek, a očekává se, že bude v nejbližší době dostupná všem zájemcům,“ uvedla epidemioložka Tkadlecová.