Už při vjezdu do areálu II. dětské léčebny Miramonti, největší z budov, kde tráví léto především malí pacienti s dýchacími potížemi, jsem viděl, že dlouhou chvílí tu rozhodně netrpí. Silnice za branou byla totiž plná dětí, které tu měly zrovna výtvarnou soutěž a kreslily křídami barevné kytičky, zvířata a další obrázky.

Před vchodem mne uvítala ředitelka dětských léčeben Iveta Tichá, se kterou jsem si návštěvu domluvil. „Dobrý den, dneska se nám mění turnusy, tak je tu trochu humbuk,“ vysvětluje množství aut poblíž sanatoria a proudy lidí se zavazadly mířící dovnitř i ven z budovy.

Alespoň jsem tak měl možnost poznat, jak děti příjezd i odchod snášejí. Kupodivu to může být pro mnohé děti těžké. Když jsem přijel, právě pobyt končila patnáctiletá Jana Voračeková, a když se loučila s kamarádkami, nevyhnula se ani slzám. „Byla jsem tu šest týdnů, bylo to tu fakt super, léčba byla dobrá. Chodili jsme na vycházky, na hřiště. Byla jsem tu poprvé. Diskotéky i výlety byly skvělé,“ říká mi.

„Děti se na pobyty u nás rády vracejí, líbí se jim tu, mají tu většinou spoustu kamarádů, a tak bývá někdy i loučení těžké. Neberou to tu ani jako léčbu, spíš jako dovolenou nebo tábor,“ míní Marcela Kozáčková, vedoucí vychovatelka v Miramonti, která mě léčebnou během mé návštěvy provázela. Vysvětlila mi také, že pro děti kromě soutěže v kreslení křídami připravují i spoustu dalších akcí.

Děti chodí do divadla i na výlety

„Dvakrát za pobyt s nimi obvykle chodíme do místního divadla, připravujeme také besedy se známými spisovateli. Chystáme pravidelně sportovní turnaje, třeba ve stolním tenise, a soutěže jako skákání v pytli,“ objasnila. Kromě toho prý mají děti v programu mimo jiné výtvarné dílny, procházky a výlety.

„Vyrážíme například do zoo Lešná nebo na Baťův kanál. Obvykle v pátek nebo během víkendu, kdy nemají děti naplánovano tolik procedur. Přímo u nás pak pořádáme různé karnevaly, diskotéky a táboráky,“ prozrazuje vychovatelka. Řekla mi, že děti právě cvičí v místní tělocvičně, kam jsme se proto vydali. Fyzioterapeutka tam malým pacientům předcvičovala na velkém balonu.

„Tak teď se otočíme nalevo, pak doprava jako velký medvěd,“ instruuje při jednom ze cviků děti, které její pohyby následovaly. Nejvíce zvědavý jsem samozřejmě na inhalatorium, kde jsem nikdy nebyl. S mou průvodkyní jsme proto z tělocvičny zamířili tam. Cestou mě upoutalo množství barevných obrázků v prostorách léčebny a říkal jsem si, že pro děti tu mají opravdu pěkné prostředí.

Inhalatorium je místnost, kde trčí trubičky s náustky, pod kterými je umyvadýlko a před každým inhalačním přístrojem židle. Skupinka asi deseti dětí tam právě přišla podstoupit kúru. Některé z nich byly nové, a tak je sanitářky musely teprve zaučovat. Intenzitu páry z vincentky si děti mohou podle pokynů pracovnic samy regulovat na panelu, který je před nimi.

„Děti přijdou, nejprve dostanou vincentku na vykloktání a prolití nosu, potom si sednou k přístroji a inhalují dvacet minut. Musejí správně nadechovat a vydechovat, aby se vincentka při inhalaci dostala do průdušek a tam je léčila,“ vysvětluje sanitářka Jindřiška Abrahámová.

Na své poslední inhalaci v rámci šestitýdenního pobytu byl i Lukáš Kučera z Kolína. „Myslím, že mi to pomohlo, cítím se teď lépe,“ svěřuje se. V Luhačovicích se mu líbily prý nejvíce holky a jinak různé soutěže. „Už se ale těším domů,“ dodává. Zamířil jsem pak za vedoucí lékařkou dětských léčeben Janou Rydlovou, aby mi celkově léčbu dětí přiblížila. „U asi sedmadevadesáti procent pacientů ve věku od 3 do 19 let léčíme nemoci dýchacích cest, hlavně astma a alergie,“ sděluje mi.

Pomáhá jim prý nezaměnitelné luhačovické klima i přírodní bohatství v podobě zdejších minerálních vod. „Prameny jako Vincentka nepomáhají jen v podobě pitných kúr, ale také prostřednictvím inhalací a koupelí,“ osvětlila. Terapeuti tu prý také s dětmi cvičí správné dýchání, zlepšují se tu stravovací návyky a posiluje kondice procházkami a sportem. „K léčbě používáme také nejrůznější moderní přístroje, například pro magnetoterapii,“ doplňuje.

S těmi nejmenšími jezdí i rodiče

Do lázní se dítě, případně i s rodičem, může dostat na základě doporučení pediatra nebo alergologa. „Dětských pacientů je tu přibližně dvě stě dvacet, z toho na Miramonti kolem sto třiceti,“ objasnila lékařka.

Po rozhovoru s ní se vydávám k další budově, která je určená rodičům s malými dětmi. Na hřišti před ním byla i Lenka Hradecká z Žehušic nedaleko Čáslavi, která v lázních tráví už tři týdny s pětiletým synem Davidem. „Můžu tu chválit vše, hlavně skvělý přístup lékařů. Jsem překvapená, jak nabitý je tu program. Je to jako krásná dovolená,“ říká mi své zážitky Hradecká.

Právě k pobytu přivážel manželku s dětmi Josef Matuščin z Mostu. Jeho tříletý syn Honzík se na pobyt těšil. „Hlavně až půjdu do bazénu,“ vysvětluje chlapec.

Před odjezdem mi ještě některé informace doplnila ředitelka léčebny Tichá. „Celkem rodičům a dětem slouží čtyři objekty - Vlasta, Miramonti, Vítkov a Rodina. O malé pacienty tu pečuje necelá stovka pracovníků,“ podotýká.

Mezi nimi jsou tři lékaři, nutriční terapeut, čtyři fyzioterapeuti, zdravotní sestry a vychovatelé. Lékař je k dispozici nonstop. „Mnozí rodiče z okolí si ani neuvědomují, jakou možnost pro pobyt dětí vlastně naše luhačovické lázně nabízejí,“ nastiňuje mi ředitelka. Po krátkém rozhovoru jsem se rozloučil a odjížděl s pocitem, že děti si i na tomto místě mohou prázdniny užít.