Ředitelem a zároveň primářem chirurgie se tehdy stal Bohuslav Albert, který se spolu se zakladatelem Tomášem Baťou a architektem Františkem Lydia Gahurou zasloužil o to, ze budovy v nemocnici byly postaveny z červených cihel a světle šedého betonu, zasazené do zeleně – tak jako celý tehdejší Zlín.

Rok 1928 byl pro nemocnici velmi plodný, v jeho průběhu otevřela postupně pět pavilonů – dva chirurgické, dva interní a jeden pro gynekologické obory. Během následujících let vznikly další pavilony. Šest ve východní polovině areálu sloužil nemocným s chorobami aseptickými, čtyři pavilony v západní části nemocným s neaseptickými chorobami. Speciální byly pavilony infekční a prosektura.

Úspěšná nemocnice doma i v Evropě

Pro své postavení, vybavení, organizaci a výsledky byla nemocnice pokládána za jednu z nejlepších nejen v Československé republice, ale i ve střední Evropě. To dokazuje i poznámka z knihy „80 let Baťovy nemocnice v obrazech, faktech a dokumentech“ bývalého primáře Oddělení nukleární medicíny KNTB Jiřího Bakaly.

„Ředitel Albert navštívil I. nemocniční kongres v Rochesteru na Loyo Mayo Clinic. Z dopisů, které píše domů, je cítit uspokojení, protože tu slyšel přednášet věci, které on už ve Zlíně uskutečnil.”

tržiště pod kaštany
Staré buňky na Tržišti pod kaštany byly zdemolovány

V roce 1945 musela Baťova nemocnice změnit název na Zemskou nemocnici. Ta se pak přeměnila na Krajský ústav národního zdraví, od roku 1961 na Okresní ústav národního zdraví.

Postupně vznikala další oddělení, například oční, kožní, rentgenologické, neurologické, onkologické, neurochirurgické, rehabilitační nebo oddělení plastické chirurgie. Ve druhé polovině minulého století došlo k dalšímu dobudování oddělení a nemocnice jako takové.

Hospitalizuje na 45 tisíc pacientů ročně

V lednu roku 2006 se zlínská nemocnice stala akciovou společností Zlínského kraje a změnila název na Krajská nemocnice T. Bati.

V současné době má 2400 zaměstnanců, ročně hospitalizuje na 45 tisíc pacientů, disponuje necelou tisícovkou lůžek, z toho je téměř 800 pro akutní péči a 200 pro péči následnou. V řadě oblastí je spádovou nemocnicí s působností přesahující území Zlínského kraje.