„U nás nyní působí pětadvacet soudců. Celkový počet je však osmadvacet. Dvě soudkyně jsou nyní na mateřské dovolené a jeden soudce na stáži u soudu vyššího stupně,“ řekl Dufek, který v čele zlínského soudu působí deset let.

Je tento počet dostačující, nebo je na půdě zlínského soudu podstav?

Celkový počet lze považovat za dostačující. Zmiňované dvě chybějící soudkyně však chybějí na občanskoprávním úseku, kde je nyní situace relativně nejkomplikovanější. To ale naštěstí neznamená, že je zlá. Nepochybně je podstatně lepší než před několika lety, a to právě díky nástupu několika nových mladých soudců. Někdy dokonce i mladších třiceti let, což jejich soudcovskou činnost ani v nejmenším negativně neovlivňuje.

Proč je tedy zrovna na občansko­právním úseku situace složitější než v jiných úsecích?

Ona komplikovanost je způsobována především neustále velmi vysokým nápadem občanskoprávní agendy. Je však třeba poznamenat, že s tímto množstvím se soud nějak vypořádá, nedokáže však ovlivnit to, co je příčinou této situace. A to je katastrofální mravní, morální stav současné společnosti.

Kolik případů asi tak připadá na jednoho soudce?

Zde je nutno rozlišovat mezi jednotlivými úseky činnosti soudu. Jsou stanoveny indexy výkonnosti soudce, dle nichž například soudce občanskoprávní by neměl měsíčně vyřídit méně než třicet věcí, většina zdejších soudců tuto hranici výrazně překračuje. Na trestním úseku, kde je nyní relativně „nejklidněji“, neboť trestní nápad nyní mírně klesá, činí zmiňovaný index osmadvacet věcí. Dále zde máme ještě úsek opatrovnický a exekuční, kde jsou podmínky poněkud specifické. V každém případě jsem přesvědčen, že ve státní sféře je práce soudce především psychicky nejnáročnější, pominu-li tedy některé policejní složky.

Často se hovoří o tom, že soudy jsou pomalé. Jak je to ve Zlíně?

Pověst české justice je mi dostatečně známa, nicméně mi nezbývá než konstatovat, že tato pověst vyplývá především z neznalosti věci, což se vlastně týká i dalších oblastí společenského života. Stačí totiž, aby například našinec u soudu neuspěl nebo se mu délka řízení zdála příliš dlouhá a okamžitě si učiní závěr o příčinách nastalé situace. Především samozřejmě spatřuje pochybení na straně neschopného, hloupého, zkorumpovaného soudce.

Tím samozřejmě nechci říct, že je justice neomylná, v tom množství práce je nemožné neudělat chybu, chci jenom zdůraznit, že konstatování „justice je pomalá“ je pouze klišé, které je výsledkem zjednodušeného uvažování velké části populace. Abych se vyjádřil stručně, není pomalá justice, jsou pomalí někteří soudci. Bohužel je pravda, že z hlediska rychlosti jsou mezi soudci značné rozdíly.

Byl někdy někdo ze zlínských soudců už potrestán za průtahy?

Nevím o soudu, kde by se nevyskytl soudce, který by v určitém období jeho činnosti nevykazoval nedostatky ve své práci, především pak nedostatky spočívající v průtazích v řízení. Takoví soudci se objevili i u zdejšího soudu a byli v loňském roce potrestáni kárným senátem, a to tím nejobvyklejším způsobem, tedy srážkami z platu.