Překvapil nás ostrý nástup zimy na konci listopadu

Bude tomu tak i letos? Jsou silnice ve Zlínském kraji po dlouhé zimě poškozeny více než obvykle? A kdy začnou případné opravy? Nejen na to se Deník zeptal šéfa Ředitelství silnic Zlínského kraje Bronislava Malého.

Byla letošní zima pro silničáře nějak výjimečná?

Do jisté míry ano. Překvapivý byl její ostrý nástup koncem listopadu a v prosinci, který nás značně finančně vyčerpal. To nebývá zvykem. Obvykle bývají náročnější až leden a únor. Ty ale letos nebyly tak srážkově bohaté jako v předchozích letech. Celkově tak zimní období hodnotíme jako mírně podprůměrné, ať už po stránce finanční náročnosti či podle počtu výkonů, které bylo přímo na silnicích nutno vykonat.

Jak se zima promítla do stavu vámi spravovaných silnic?

Vzhledem k lehce netypickému počasí poměrně výrazně. Časté střídání teplot nad a pod nulou je pro vozovky to nejhorší. Povrchová voda se pak dostává do trhlin a její následné zmrznutí samozřejmě počet výtluků výrazně navyšuje. Byli jsme zvyklí, že větší závady se na silnicích začínaly objevovat až v březnu či dubnu, tentokráte už však byly zjišťovány na přelomu roku.

Kdy se provádí celková kontrola silnic?

Jednou ročně, vždy na podzim. Dlouhodobě evidujeme více než 400 km silnic v havarijním stavu, což činí zhruba 23 procent z námi spravovaných. Samozřejmě zima tuto situaci ještě zhoršila.

Jakým způsobem jsou vytipovávány ty nejpoškozenější?

Diagnostika se provádí z pomalu jedoucího vozidla. Jeho dvoučlenná posádka zaznamenává jednotlivé druhy poruch, které pak zadává do počítače propojeného měřičem vzdáleností. Stav jednotlivých úseků se pak vyhodnocuje a na základě míry a druhu poškození jsou silnice zařazeny do pěti kategorií. Rozdělujeme je tak na výborné, dobré, vyhovující, nevyhovující a havarijní. Ty havarijní jsou opravovány prioritně. Zda celoplošně nebo lokálně záleží na našich finančních možnostech.

Už se začalo s jarními opravami?

Některé provizorní vysprávky jsme byli nuceni zahájit už v lednu a únoru. Tyto opravy jsou však kvůli použité speciální technologii hodně drahé a nevydrží dlouho. V současné době začíná provoz na obalovnách živic a proto může začít realizace klasickými metodami. Začíná se vždy vytíženějšími silnicemi druhé třídy, například mezi Zlínem a Fryštákem a postupně pak přecházíme na komunikace nižší důležitosti. Nejúčinnější opravou jsou celoplošné pokládky asfaltobetonových koberců. Takto bychom měli opravit všechny havarijní úseky, ale rozpočet je velmi omezený, proto v letošním roce do těchto plošných vysprávek můžeme vložit maximálně 25 milionů korun.

Kdo má kromě vás údržbu a opravy silnic na starosti?

V kraji jsou také čtyři správy a údržby silnic Zlínského kraje. Jejich pracovníci opravy přímo realizují včetně pravidelných prohlídek komunikací. To znamená, že jednou za čtrnáct dní objedou všechny silnice a přitom zjišťují, zdali není poškozeno dopravní značení, evidují poruchy na vozovkách a také na příslušenství, které představují příkopy, propustky, zábradlí, a podobně.

Jak dlouho oprava rozbité silnice trvá?

Samozřejmě záleží na rozsahu poškození a následné spotřebě materiálu. Jsou-li na kilometru tři velké výtluky, pak je za hodinu vše hotovo. Někdy může ale oprava kilometru silnice trvat třeba i tři dny.

Kdo opravy financuje?

Od kraje máme provozní příspěvek 390 milionů na celý rok. Z toho asi třetinu ukrojí zimní údržba, zbytek pak jde do letních oprav, nejen na vozovky, ale i do dalších objektů, mostů, opěrných zdí atd.. vedle provozního příspěvku máme každoročně cca 150 mil. Kč na investiční akce. Od roku 2007 čerpáme významné částky i z evropských fondů. Loni i letos se jedná o 400 až 500 milionů korun.

Na které firmy při opravách spoléháte a jaké s nimi máte zkušenosti?

Každé zakázce předchází výběrové řízení. Mnoho velkých stavebních společnosti už mají v kraji své pobočky a pravidelně se o velké zakázky zajímají. Vzhledem ke krizi ve stavebnictví však v poslední době prahnou i po těch rozpočtově nižších. Zároveň se tyto firmy předcházejí v záručních dobách, které poskytují v délce 5 až 10 let. Využíváme ale také služeb řady regionálních společností. Samozřejmě s některými máme zkušenosti dobré, s jinými pak už horší. Každý rok uplatňujeme i několik oprav v záruční lhůtě. .

Obrací se na vás se stížnostmi na stav silnic sami řidiči?

Samozřejmě. Nejčastěji přes naše webové stránky. Zejména v jarním období se na nás lidé obrací se žádostmi o zaplacení škody na vozidle, která jim vznikla špatným stavem silnice. Na základě těchto oznámení pak následuje podrobné zjišťování všech okolností, které k tomuto vedly.

Jaký mívá takovéto šetření obvykle výsledek?

Často se zjistí, že byl úsek opatřen značkou upozorňující na nerovnosti na vozovce a v té chvíli pak má daný šofér smůlu. Občas se také jedná o silnice ve vlastnictví státu či města, se kterými nemáme nic společného. Je-li však přece jen zjištěno, že řidič skutečně nárok na odškodnění má, což se stává poměrně zřídka, je celá věc postoupena krajskému úřadu, který pak definitivně rozhodne o odškodnění.

Dočkal jste se od šoférů někdy i pochvaly?

Tak na tohle příliš zvyklí nejsme. Ale i to se občas stává. Pochvalné ohlasy se k nám ale třeba loni dostaly po opravě Mladcovské ulice. Často nás však s negativními, ale i pozitivními připomínkami stran stavu silnic kontaktují starostové jednotlivých obcí. Stav silnic je však takový, že počet stížností několikrát převyšuje počet pochval.

Viktor Chrást