Sotva odezněly problémy s Africkým morem prasat (AMP), už o sobě dávají divočáci vědět znovu. A opět především v krajském městě a jeho okrajových částech.

„Proč město nic nedělá s divokými prasaty? Ty se volně pohybují v ulici Zátiší, žlebem až do ulice Beckovská. Žleb je kompletně rozrytý a jako by to nikomu nevadilo. Přitom jsou tato prasata poměrně nebezpečná. Dnes večer na mou tetu, když šla z práce, za tmy jedno vyběhlo a minulo ji prakticky o metry,“ ptal se v diskuzi na stránkách města Zlína například Jiří Poštolka.

Lidé se bojí

„Jeli jsme s manželkou z divadla a v ústí ulice Budovatelská stál divočák. V té tmě mi připadal velký jako bizon,“ podělil se o svou zkušenost obyvatel zlínského sídliště Jižní Svahy Pavel Tomaník.

Podle něj jde o problém hlavně kvůli pejskařům a obecně všem lidem.

„Vím, že jde o plachá zvířata, ale lidé se jich prostě bojí,“ vysvětlil.

Podle Jiřího Poštolky se na Jižních Svazích objevují prasata prakticky denně.

„Mohu se tedy zeptat, jak se máme bránit? Co máme s prasaty dělat? Aktuálně to vypadá, že se z této lokality stane střelnice, jelikož jediná reálná rada je pořídit plynové pistole s pepřovými náboji. Přitom v ulici Zátiší jsem osobně viděl stádečko asi sedmi odrostlých prasat, jak obchází domy. Tato prasata měla takové hmoty, že by s nimi mělo problém i osobní auto,“ komentoval stav dál Jiří Poštolka.

Lidé se tak obracejí na zástupce města, aby jim s jejich problémem pomohlo. Zlínská radnice v těchto dnech zvýšila zástřelné ze tří na pět tisíc korun.

„Problém nebereme na lehkou váhu. Proto jsme zástřelné navýšili na 5 tisíc korun za uloveného divočáka z problematické lokality,“ potvrdil Bedřich Landsfeld, náměstek primátora pro oblast životního prostředí i ekonomiky.

Kromě vyplácení zástřelného vydalo město Zlín také povolení lovu černé zvěře na nehonebních pozemcích ve vlastnictví statutárního města.

„Aktuálně povolené lokality jsou na Vršavě za Kauflandem a za Zikmundovou vilou. V roce 2019 bylo v honitbách v ORP Zlín uloveno téměř 900 divokých prasat,“ zmínil mluvčí města Tomáš Melzer.

Od ledna bylo zastřeleno 1200 kusů

„Letos bylo odloveno v okrese Zlín v lednu 281 kusů černé zvěře a v únoru 96,“ vyčíslil za Krajskou veterinární správu (KVS) František Mahdalík.

Podle něj bylo v celém kraji za první dva měsíce letošního roku odloveno celkem 1176 kusů divočáků. Nejvíce po okrese Zlín (377 kusů – pozn. red.) ulovili myslivci na Kroměřížsku (345 kusů).

Kdo by však předpokládal, že se nyní budou myslivci v krajském městě předhánět v tom, kdo zastřelí nejvíce divočáků, plete se.

„Je to nebezpečné. Střílet v hustě obydlených oblastech, to si nikdo nedovolí,“ uvedl předseda Okresního mysliveckého spolku Zlín Zdeněk Hluštík.

„Děláme však, co můžeme. O tomto problému víme a také jsme již dělali dvakrát v těchto místech naháňku. Na divočáky jsme však nenarazili. Jde o hustě porostlou a členitou oblast, která má navíc spoustu soukromých pozemků, na které se divočáci přesunuli,“ přiblížil Zdeněk Hluštík.

Hrozba Aujeszkyho choroby

Podle ředitele KVS Mahdalíka, přesto činnost myslivců pomáhá k tomu, aby se dál nerozšířila Aujeszkyho choroba. Vir, který divočáci přenášejí, je smrtelný pro psy. Nebezpečný je zejména pro lovecké psy, kteří jsou na lov divočáků zvyklí.

Na začátku letošního roku postihla choroba čtyři lovecké psy.

„Aujeszkyho choroba přímo souvisí s vysokým stavem divočáků. Nyní však v kraji není žádný nový výskyt onemocnění. Myslím si, že odlov divočáků pokračuje v kraji dobře. Myslivci dodržují nařízení o redukci divočáků,“ zdůraznil František Mahdalík s tím, že chápe, že v obydlených oblastech jde o problém.

Obyvatelům částí, kde se prohánějí divočáci, tak nezbývá nic jiného, než zachovat klid a chladnou hlavu.

Napadení divočákem? Nepravděpodobné

„Jde o velmi plachá zvířata, která nezaútočí. Dokonce ani mladá bachyně. Výjimečně se může stát, že ve vaší blízkosti kvikne sele a na blízku bude zkušená bachyně. Ta pak může mladé bránit. Nebo se ocitnete v blízkosti postřeleného divočáka,“ připustil Zdeněk Hluštík.

Podle něj mívají bachyně selata nejčastěji zjara.

„Ale nedá se to s určitostí říct, mohou mít selata prakticky celý rok,“ připomněl Zdeněk Hluštík.