Ředitel Zimního stadionu Luďka Čajky David Navrátil si může uddechnout. Kostka už visí. Premiéru bude mít v pátek 16. listopadu po reprezentační přestávce proti Vítkovicím.

„Až pojede všechno, jak má, tak to ze mě spadne,“ ulevil si David Navrátil, který je v pozici šéfa provozu zimního stadionu od roku 2007.

Legislativa vám zabrala nejvíce času, co?

Byl to strašně dlouhý boj. Ve své podstatě v dubnu jsme měli vybraného vítěze, který už zakázku mohl realizovat. Ale přišly nové parametry z Českého svazu ledního hokeje ohledně devítikamerového brankového systému, coach challenge, takže jsme výběrové řízeni museli zrušit, vypsat znovu a rozšířit ho. Všechno to zabralo nějaký čas včetně předváděcích akcí. Snad už je vše zažehnáno.

Přibližně osm let na kostce nešlo nic vidět. Neříkáte si, že šlo dělat něco už dřív?
Když jsem v roce 2007 nastoupil, zdálo se mi to dobré. Ale posledních pět let už byla ve vážném a nevyhovujícím stavu. Řešili jsme s bývalým jednatelem (Patrikem Kamasem – pozn. aut.) a generálním manažerem (Karlem Adamíkem), jakým způsobem to udělat. Pořád se hovořilo o rekonstrukci a dalších věcech. Snaha vrážet velké peníze moc nebyla. Vyřešili jsme to provizorně led panelem. Dnes víme, že rekonstrukce ještě nějakou chvíli potrvá. Proto nebylo na co čekat. Partnerům a fanouškům jsme povinni tohle dát a jsem rád, že to tak dopadlo.

Prozradíte cenu kostky?
Z hlavy nevím, ale odhaduji, že cena byla kolem šesti a půl milionu korun, ale to není částka za kostku, ale i za demontáž, za devítibrankový kamerový systém, instalaci coach challenge a dalších věcí, které byly součástí zadávací dokumentace.

Jaká je její životnost?
Je nesmrtelná. Diodové kostky jsou skládané z devatenácticentimetrových rámečků, které se připnou na magnet. Když se nějaká část pokazí, jen se přecvakne vypínač. Životnost kostky je spíš morální. Za pět let si tady můžeme říct, jak je hrozná. Že všude mají moderní. My pouze změníme konstrukci a rámečky přeskládáme jinam a uděláme z ní jiný tvar. Klidně nahoru můžeme nasadit i prstenec. Tím ji oživíme, uděláme ji jinou. Možnosti díky led technologii jsou velké.

Kostka verze 2018
Váha: 1,7 tuny
Úhlopříčka obrazovky: 6,1 metru
Poměr: 16:9
Míry obrazovky: 5,4 x 3 metry
Cena: 6,5 milionu korun
Premiéra: 16. listopadu 2018 s Vítkovicemi.

Za ztrátu jasu mohly světla

V prvních dnech byla velkým tahákem pro fanoušky. Z podhledu se vyjímalo velké logo medvěda, tehdejší logo HC Hamé. Poprvé veřejně přístupná byla více než osmimetrová kostka nad ledem zlínského stadionu Luďka Čajky za 14 milionů korun na prvním tréninku úřadujících šampionů 26. července 2004. Pod zbrusu novou dominantou se potili Murín, Okál, Hamrlík a spol. pod vedením kouče Ernesta Bokroše. „Kostka by měla umět všechny efekty, které používali organizátoři mistrovství světa v Praze, čili to bude pro diváky atraktivní podívaná,“ lebedil si tehdejší obchodní manažer Miroslav Michalovský. Společně s novou kostkou přibyly na zimák i moderní skyboxy pro partnery.

Premiérový zápas si odbyla 5. srpna 2004 v přípravě proti Skalici (2:3), který tehdy odehráli jediní dva členové současného týmu brankář Tomáš Štůrala a obránce David Nosek. Ani jeden z nich si však první momenty s novou kostkou prý nepamatuje. V sestavě byl také Stanislav Balán, který se v neděli v dresu Karlových Varů s kostkou symbolicky rozloučil brankou do sítě Zlína. Klíčoví borci v čele s Martinem Hamrlíkem dostali volno.

Kostku si klub pořídil na splátky. „Chtěli jsme pěknější a modernější s projektorem. Stará ukazovala pouze skóre, čas a podobně. Na nové jsme mohli vysílat animace a reklamy. Byla živější a velká změna pro zimní stadion i diváky,“ vybavil si tehdejší provozní ředitel zimního stadionu Radomír Novotný.

Podle něj byla během dvou až tří dnů namontovaná. „Už si ale nepamatuji, jak dlouhá byla celá příprava na pořízení. Delší dobu pak trvalo, než se vytvořilo technické zázemí. To znamená počítače a podobně, abychom ji mohli ovládat z kabiny rozhlasu,“ vybavuje si zaměstnanec klubu, jenž měl provoz zimního stadionu na starost v letech 2004 až 2007 po Petru Šivicovi.

Přestože v první dekádě byla projekce na kostce pěkně viditelná, v dalších letech se jas obrazu ztrácel. „Když se ale v roce 2010 vyměnilo osvětlení, pozbyla výraznosti na projektorech. Nová svítidla osvětlovala projekční plochu, proto už na ní nebylo nic vidět. Staré osvětlení bylo totiž trochu odkloněno od obrazovek, projekce jinak byly výrazné,“ vysvětluje Novotný. Sloužila čtrnáct let. Zažila tři extraligová finále v letech 2005, 2012 a 2013 a v posledním roce i druhý mistrovský titul v historii. Její derniérou byl zápas s Karlovými Vary v neděli 4. listopadu 2018.

Kostko, díky.

Kostka verze 2004
Váha: 2,2 tuny
Úhlopříčka obrazovky: 4 metry
Poměr: 4:3
Míry obrazovky: 3,4 x 2 metry
Cena: 14 milionů korun
Premiéra: V přípravě 5. srpna 2004 proti slovenské Skalici (2:3).
Derniéra: V extraligovém zápase 4. listopadu proti Karlovým Varům (1:4).

„Stařenka“ se loučila titulem. Byla jako dětská hračka

Stařenka“ nemohla zažít sladší derniéru. „Mistři, mistři,“ objevilo se za stavu 4:1 na malé skromné kostce nad ledem v pátém zápase finálové série mezi Zlínem a pražskou Slavií. Bylo 8. dubna 2004 a sedm let stará světelná tabule se loučila. „To už jsme byli v obrovském tranzu, že ani nevím, co na kostce bylo napsané,“ usmíval se při vzpomínce na sladký triumf tehdejší obchodní manažer Miroslav Michalovský, jenž měl její pořízení v roce 1997 na starost.

„Nebyly tam ani obrazovky, ale ještě takové malé žárovky. Tuhle kostku jsme měli jako jedni z prvních, kdo vůbec něco takového měl,“ vybavil si Michalovský, dlouholetý člen vedení.

Sehnal ji díky svému dobrému kamarádovi a majiteli zlínské firmy zabývající se elektronikou panu Milanu Hradilovi. „Je to můj dobrý přítel, zaplatil ji. Mám dojem, že stála tři miliony,“ vybavil si Michalovský i konkrétní částku.

Premiéru si odbyla 28. srpna 1997 v zápase české reprezentace s Ruskem (5:0) v rámci tehdejšího turnaje Pragobanka cup, který se konal ve Zlíně. „Pro lepší přehled diváků byla nad středem ledové plochy nainstalována informační světelná kostka,“ zmínily se v jednom z článků tehdejší Zlínské noviny. Pro dokreslení souvislostí: Tehdejší titulní stránky plnily fotografie a informace z devastujících záplav, které postihly Zlínsko a široké okolí.

„Konstrukci nám vyrábělo ZPS, tehdy to byla novinka, takže jsme prověřovali nosnost střechy, způsob zavěšení a zvedání. Bylo to neprobádané. Dnes už to všechno známe,“ popsal Michalovský. „Měli jsme obavy kvůli nosnosti, nebylo to vyzkoušené. Ale naše konstrukce je pořád světová,“ přidal se Bohumil Kožela. „Zabývali se tím stavaři, statik tam počítal, zda nedojde k nějaké deformaci, aby nám to nespadlo na hlavu,“ vzpomínal.

Kromě mistrovských oslav 2004 zažila i zklamání po valašském finále v roce 1999 nebo památný čtvrtfinálový obrat z 1:3 na 4:3 na zápasy se Znojmem z roku 2002. V roce 2004 se staré kostky ujal hokejový klub z Uherského Brodu, kde ještě donedávna sloužila. „Vzpomínám si, jak tam panáček roztleskával tribuny,“ vybavili si tehdejší útočníci dorostu Pavel Kubiš s Jiřím Ondráčkem při pohledu na kostru nové kostky.

Do Zlína dorazila moderní kostka, která v neděli definitivně dosloužila. Michalovský si vybavuje výrazné rozdíly v ovládání. „Na druhé kostce už byly obrazovky, daly se promítat záznamy a reklamy, zatímco první byla z dnešního pohledu jen dětská hračka. Ovládání i režie byly úplně jiné, tehdy jsme už měli pokročilé zařízení,“ poznamenal Michalovský.

Kostka verze 1997
Cena: 3 miliony korun
Premiéra: 28. srpna 1997 při zápase české reprezentace v rámci Pragobanka Cupu proti Rusku. Extraligu poprvé okusila 5. září 1997 proti Jihlavě (3:1).
Derniéra: V 5. zápase finále 2004 s pražskou Slavií (4:1).