Dvě volební místnosti se otevřely v deset hodin dopoledne a k urnám mohou lidé přicházet až do 22. hodiny.

Samostatnost Kostelce bude vyhlášena v případě, že souhlas pro ni vyjádří alespoň 768 obyvatel. Tolik už podle mluvčí zlínské radnice Marie Masaříková přišlo k urnám. Jak rozhodli, se ale začne sčítat až po 22. hodině.

„U nás přicházejí obyvatelé průběžně pořád, a to všech věkových kategorií,“ sdělil předseda komise většího okrsku Leo Doležel.

V druhé volební místnosti měli prý takzvaně plno jen ráno. „Potom nepřišel třeba několik hodin nikdo. Lidé chodí nárazově, více ale odpoledne, jak se vracejí z práce,“ poznamenala tamní předsedkyně Elena Plháková.

Mluvčí zlínské radnice Marie Masaříková potvrdila, že lidé začali chodit až později odpoledne. „Ve 14 hodin byla volební účast třináct procent, v 17 hodin něco přes čtyřiatřicet procent. Ke 20. hodině to bylo už padesát procent“ sdělila mluvčí. Dodala, že náklady na pořádání referenda byly přibližně třicet tisíc korun.

Oslovení voliči se shodují v tom, že každá varianta má své pro a proti.

„Nedokážu momentálně posoudit, která možnost by byla pro Kostelec lepší, ale zatím jsem dala ne,“ řekla například Ivana Scharfová. „Já neprozradím, jak jsem hlasovala, ale bylo to těžké. Je pravda, že se do Kostelce vůbec neinvestovalo, na druhou stranu se bojím o MHD, protože mám tři děti a bez toho by bylo dojíždění mnohem složitější,“ podotkla Karla Vrbová.

Dopravu zmínila i dvojice, která chtěla zůstat v anonymitě.

„Dali jsme ne, protože se cítíme jako Zlíňáci a nechceme přijít o MHD,“ poznamenali. Jednoduše to vidí zase Božena Úlehlová. „Je nám líp pod Zlínem, takže je jasné, jak jsem volila,“ uvedla.

Jednoznačný názor na odtržení měla i jedna z nejstarších občanek Kostelce, devadesátiletá Drahomíra Stavjaníková. „Hlasovala jsem proti odloučení. Proč? Kvůli všemu,“ prozradila. Stejného názoru byla i sedmadvacetiletá Marcela Hlaváčová. „Jsem tady velmi spokojená,“ podotkla.

Proti rozdělení je také zlínský radní Vladimíř Řihák, který žije v Kostelci. „Samotný Kostelec by měl menší příjmy z daní, přípravný výbor ve mně nevzbuzuje důvěru a zachování městské hromadné dopravy je pro mě podstatné,“ přiblížil důvody svého rozhodnutí Řihák.

Negativní pocity budí členové přípravného výboru také v další občance, která nechtěla být jmenována. „Vím, co jsou to za lidi,“ sdělila stručně.

Hlasovat byl také trenér zlínských interligových házenkářek Dušan Poloz. „Jak jsem se rozhodl, neprozradím. Ale můžu říct, že jsem byl na vážkách. Tak snad jsem udělal dobře,“ pokrčil rameny Poloz.

Hlavním impulsem k referendu byl podle přípravného výboru dálniční přivaděč k rychlostní komunikaci R49, který má vést přes Kostelec. Podle inicátorů odtržení Zlín nebral ohledy na názory tamních občanů, že by místem vůbec neměl vést. „Město navíc neřeší naše dlouhodobé požadavky na investice,“ stěžují si iniciátoři. Tvrdí, že jako samostatná obec se budou mít lépe.

Zlín Kosteleckým nebrání a ani je k ničemu nepřemlouvá. „Lidé mají zdravý rozum, tak ať rozhodnou, zda chtějí silný Kostelec nebo silný Zlín. V celé Evropě je však trendem sjednocování, ne oddělování se,“ sdělila primátorka Zlína Irena Ondrová.

Zlínský deník připravil odpovědi na důležité otázky, které se referenda týkají.

1. Kde a kdy se bude referendum konat?

Hlasovat pro nebo proti odloučení od Zlína budou moci obyvatelé Kostelce dnes 11. září v době od 10 do 22 hodin. K dispozici jim budou dvě volební místnosti. „Jedna bude v budově mateřské školy nedaleko štípského kostela v ulici Lešenská, další v budově úřadovny Kostelce v ulici Zlínská, kde sídlí klub seniorů,“ upřesnila mluvčí zlínské radnice Marie Masaříková.

Hlasovací lístky by měly být sečteny a výsledky oznámeny kolem půlnoci. Krátce na to se je dozvíte na www.zlinskydenik.cz, navíc připravujeme fotogalerii a video z průběhu referenda!

2. Přijde k urnám dostatečný počet voličů?

To je stále těžké odhadovat. Kostelec se od Zlína oddělí v případě, že přijde hlasovat více než polovina tamních oprávněných voličů a bude hlasovat právě pro odtržení. Kostelec má 1912 obyvatel, z toho 1535 voličů.

„Aby bylo referendum platné, musí k urnám přijít alespoň 538 lidí. Samostatnost Kostelce bude vyhlášena v případě, že souhlas pro samostatnost vyjádří alespoň 768 obyvatel,“ přiblížila mluvčí magistrátu Marie Masaříková.

Pod petici o vyhlášení referenda se podepsalo 474 oprávněných voličů. Nutno však podotknout, že zástupci petičního výboru, kteří potřebovali získat třicet procent podpisů občanů pro vyhlášení referenda, obcházeli s listinou domácnosti. Navíc není zdaleka jasné, kolik lidí bude skutečně hlasovat pro odtržení. Kromě příznivců samostatnosti žijí v Kostelci i občané, kteří naopak sepisují antipetice pro odloučení.

3. Co by odtržením Kostelec získal?

V každém případě nové zástupce samosprávy. Po řádných volbách by obyvatelé ze svých řad zvolili starostu i zastupitele. O veškerých záměrech a investicích v Kostelci by tak už nerozhodoval zlínský magistrát, ale nové obecní zastupitelstvo.

„V případě osamostatnění se zlepší služby občanům Kostelce, bude zachována MHD se slevami pro seniory i děti, v obci se bude investovat do rozvoje sportovních i kulturních aktivit. Opravíme a vybudujeme nové cesty, chodníky a cyklostezky,“ slibují zástupci petičního výboru v Kosteleckých listech.

Zveřejnili v nich už také konkrétní investiční záměry. Chtějí vybudovat multifunkční halu, nové dětské hřiště, chodníky tam, kde si je budou občané přát, opravit kanalizaci, vysázet zeleň a nekácet lesy, ale prodávat palivového dříví za výhodné ceny.

4. O co by samostatný Kostelec přišel?

Podle mluvčí magistrátu Marie Masaříkové by například ztratil jistotu stávajícího provozu MHD.

„Prioritou dopravní společnosti je zajistit služby pro obyvatele Zlína a Otrokovic. Jestliže by zastávka nebyla v zájmu občanů těchto měst, mohly by vozy do Štípy a Velíkové Kostelcem pouze projíždět,“ přiblížila mluvčí.

Nově by Kostelec platil příspěvek obcím, do nichž by dojížděli jeho žáci do základních škol. Ten činí ve Zlíně tři tisíce korun na dítě. Jinou variantou, byť velmi nákladnou, je, že by si obec postavila školu vlastní. V Kostelci dále není skládka odpadu. Nová obec by tak musela podle stávajících poplatků platit pětistovku za každou tunu komunálního odpadu a k tomu náklady za jeho odvoz. Ztratila by také možnost žádat o dotace z fondů města Zlína.

„Kostelec by dále ztratil čas na zpracování žádostí o dotace z evropských fondů. V době, kdy by mohl dosáhnout na dotace, by totiž muselo nové zastupitelstvo vytvářet vlastní legislativu,“ upozornila mluvčí.

Stejně jako doposud by potom Kostelané většinu administrativních záležitostí jako například stavební úřad, pasy, řidičské průkazy, přestupky jezdili vyřizovat do Zlína.

5. Jaká panuje v Kostelci před referendum atmosféra?

„Jsem přesvědčen, že se Kostelečtí rozhodnou pro samostatnost,“ je si jistý jeden z iniciátorů odtržení a zároveň zmocněnec přípravného výboru Miroslav Novotný.

Ve skutečnosti jsou však zatím tamní obyvatelé rozděleni do tří skupin. První je zajedno s Novotným, další s občanem Václavem Procházkou. Ten s další více než stovkou obyvatel sepsal petici, kterou po zlínské radnici žádá zůstat za každou součástí Zlína.

„Odtržení Kostelce od Zlína by byla katastrofa. Magistrát by zrušil dopravní linku mezi zoo a lázněmi, nedotoval by dvě mateřské školy ani provoz semaforů,“ argumentuje Procházka.

Třetí hlavní skupinu tvoří ti, kteří zatím nemají na samostatnost vyhraněný názor.

6. Jaké části Zlína už se v minulosti osamostatnily?

Od krajského města se k letošnímu 1. lednu odtrhla bývalá část Želechovice nad Dřevnicí s téměř dvěma tisíci obyvateli. K referendu tam přišlo přes 83 procent oprávněných voličů. Pro samostatnost se vyjádřilo 93 procent z nich, šest procent bylo proti.

Od roku 1990 se už dále od Zlína odloučily nyní samostatné obce Lhota, Lípa, Tečovice, Karlovice, Březnice a Ostrata.