Ve středu 4. listopadu dosahoval počet nakažených ve Zlíně již 1400. Naopak, zvedly se počty lidí, kteří se z nemoci covid-19 uzdravili. „Můžu říct, že počet uzdravených je vyšší než počet nakažených. Například dnes je v městě Zlín (4.listopadu 2020, pozn. red.) aktuální počet mínus 51 a co se týká celého zlínského okresu, tak je to dokonce mínus 117,“ uvedl primátor Zlína Jiří Korec v rozhovoru pro Deník, kde mimo jiné hovořil i o chystané rekonstrukci náměstí Míru, (ne)zavírání školek či vánočních trzích.

Jak tedy vypadá situace ve Zlíně, skutečně patří mezi města s nejvyšším počtem nakažených covidem-19 v České republice?
V posledních dnech můžeme říct, že počty nakažených ve Zlíně klesají. A to nejen v rámci města, ale také v celém regionu ORP Zlín a okresu Zlín. Což se často plete. Já se však budu zmiňovat jen co se týká města Zlín. Často je totiž chybně publikováno, že Zlín je na tom nejhůře, ale jde o údaje celého ORP Zlín. Krajské město na tom však tak špatně není, jak je často chybně prezentováno. Za sebe mohu říct, že v posledních dnech počty nakažených klesají. Na počet obyvatel města jsme dosáhli v počtu nakažených do dvou procent. Nyní toto číslo klesá. Proto nepovažuji aktuální situaci za katastrofickou.

Jak jsou na tom Zlíňané s ukázněností, musí například strážníci MP Zlín ve velkém řešit přestupky v souvislosti s porušováním vládních nařízení?
Lidé se ve městě k těmto opatřením postavili uvážlivě, chovají se k nim odpovědně s respektem. Například když proběhly kontroly dodržování vládních nařízení nejen v restauracích, ale i například v MHD a povinnosti nosit roušky, tak policie nezaznamenala porušení nařízení. Jen v jednotkách případů poslední ustanovení lidé občas nedodrželi. Strážníci ve Zlíně se tyto jednotlivé případy snažili řešit v rámci mezí. I když nyní MP Zlín i republiková policie vzhledem ke zhoršení pandemické situace v ČR, lidově řečeno, přitvrdila.

Jak byste dnešní situaci s počtem nakažených ve Zlíně komentoval?
My jsme dnes (4. listopadu 2020, pozn. red.) na čísle 1400 nakažených osob s bydlištěm ve Zlíně. Můžeme říct, že tohle číslo se týká Zlína, což je na jeho počet obyvatel zhruba do dvou procent. V současné chvíli počet nakažených klesá z 1600, kdy nastal zlom a křivka se posunula směrem dolů.

Jaké je tedy přesné číslo, kolik lidí je ve Zlín nakaženo denně?
Denní nárůst nemám kompletně, můžu však z informací které mám k dispozici říct, že počet uzdravených je vyšší, než počet nakažených. Například dnes je v městě Zlín aktuální počet mínus 51, co se týká celého okresu Zlín, tak mínus 117. Vše je však potřeba brát s rezervou, i když trend míří správným směrem, je jen potřeba doufat, že lidé zůstanou zodpovědní, i když vývoj bude dobrý a začnou se uvolňovat nařízení a začnou se vracet do normálního života.

Musel se i nyní na podzim scházet krizový štáb města? Jak často? Přijal nějaká zvláštní opatření pro město Zlín?
Zní to překvapivě, ale nyní se krizový štáb sešel méně krát než na jaře během první vlny. Ten důvod je jednoduchý, my jsme se z pozice krizového štábu města Zlín dostali do situace, kdy jsme neměli co nařizovat. Ta opatření vlády jsou natolik přísná a určující, že jsme si je nastudovali a dohodli se, že není nic navíc co můžeme víc udělat. Jediné, k čemu jsme v rámci pandemických opatření města přistoupili, bylo stejně jako na jaře, uzavření klubů seniorů. Stejně tak jsme řešili i omezení v Dopravní společnosti Zlín-Otrokovice (DSZO) v zákazu nastupování předními dveřmi a například i snížením počtu spojů v době, kdy děti a studenti necestují do škol, kdy je tedy vytíženost MHD nižší. Současně jsem se domluvil s ředitelem DSZO, aby byl monitorován počet cestujících v MHD, aby bylo možné dodržovat potřebné rozestupy mezi nimi. Pokud by to nebylo možné, tak aby byly pro přepravu cestujících nasazeny kloubové vozy nebo byly doplněny posilové spoje. Nic dalšího jsme řešit nemohli, vše ostatní vyřešila vláda.

Mnohé rodiče by zajímalo, jaká je situace s mateřskými školkami. Udrží je město jako zřizovatel otevřené nebo se budou zavírat jako základní školy?
To je otázka, jestli zavřeme školky jako tomu bylo v rámci jarní vlny, kde jsme se zařadili mezi obce, které tento krok udělaly. Na rovinu ale říkám, že se nyní snažíme o zachování provozu školek. Původně jsme měli v plánu zachovat i první stupně škol. Co se týká mateřských škol, tak tam řešíme situaci jednotlivě. Například jak se nám na začátku druhé vlny začaly projevovat případy s covidem v základních školách, kdy jsme na to museli reagovat a dávat jednotlivé třídy do karantény, stejně postupujeme i nyní v případě školek.

Jak je to s novým rezervačním systémem ve městě na covidové odběry?
KNTB má tři typy odběrových míst: Ambulanci pro děti pro odběry pro děti do 5 let, covidovou ambulanci a odběrové místo drive-in. Bylo období, kdy odběrů bylo opravdu hodně. Nejvíce vznikaly problémy na odběrovém místě drive-in, kdy stála fronta vozidel až na Příluky. Pak jsme museli řešit stížnosti obyvatel Příluk, že se nemohou kvůli tomu dostat do práce, domů, do města. Z pozice města jsme tomu nechtěli přihlížet a začali jsme to proto řešit. Dohodli jsme se na vzniku dalšího odběrového místa ve Zlíně se společností Vaše laboratoře, které do týdne od našeho prvního kontaktu začalo fungovat. Jsem rád, že i kraj zareagoval a nechal zdvojnásobit kapacitu odběrů na odběrovém místě drive-in. Na můj popud se i zde řeší rezervační systém, který nesníží kapacitu odběrů, pokud se správně nastaví. Má to za úkol uklidnit situaci a přinést větší komfort pro občany i pacienty.

Je rozdíl v celkové situaci podle vás mezi první a druhou vlnou pandemie koronaviru? V čem?
Ano je. Na podzimní vlnu pandemie koronaviru byli všichni v nějaké míře připraveni. Všichni na jaře říkali, že problém bude větší na podzim, kdy je období chřipek. Přesto byli na jaře podle mne lidé více disciplinovaní a více dbali na nařízení.

Jarní vlna pandemie pozastavila městu Zlín plánované investice, jak si město vede nyní, když vzápětí přichází další vlny, která městské pokladně přiškrtila přívod městských příjmů?
Trváme na tom, co jsme řekli na jaře. Pozastavili jsme soutěžení projektů a o to více kladli důraz na přípravu dalších. Čekali jsme, jak se bude situace vyvíjet. V průběhu letních měsíců jsme obdrželi státní dotaci na občana v celkové výši cca 90 milionů korun, které jsme tak mohli použít. Tím jsme vyhlásili několik dalších soutěží takřka v celé hodnotě této dotace. Ze seškrtaných soutěží jsme si nechali prostředky v rezervě, aby se nám nestalo, že si budeme muset půjčovat na provoz města., Uvidíme, jaký bude mít vliv druhá vlna na financování a chod města, ale dá se očekávat pokles příjmů. Uvidí se jaký, protože dopad druhé vlny na firmy v některých sektorech je obrovský.

Přesto město Zlín má i nyní dokončit některé investiční akce, o kterých se ve Zlíně již delší dobu mluví. Jaká je tedy nyní finanční kondice Zlína?
Myslím si, že díky přístupu Zlína, kdy jsme si udělali dostatečnou rezervu, to dle našich ekonomických analýz vypadá relativně dobře. Potvrzuje to, co jsme očekávali, že se nedostaneme do situace, že bychom neměli finance na provoz města.
Naopak nyní chceme zažádat o úvěr na strategické investice ve výši půl miliardy korun, protože díky hospodaření za poslední roky je finanční kondice města velmi dobrá. Pokud příští rok bude další výpadek v příjmech města, mohli bychom si případně tímto úvěrem pomáhat i v investicích, které jsme původně chtěli řešit z rozpočtu.  Samozřejmě ale půjde jen o investice, které nám budou dávat smysl, protože na druhou stranu nechceme město ohrozit v jeho provozu a chodu. Musíme k tomu přistoupit velmi zodpovědně.

Z tohoto úvěru ale podle dřívějšího vyjádření vedení nebude město například čerpat pro spolufinancování rekonstrukce Zimního stadionu Luďka Čajky… Jak bude tedy mimo uvedené využit?
Rada stanovila strategické projekty pro město Zlín, které bude nutné ve městě realizovat bez ohledu na složení vedení radnice. Jedná se zejména o dopravní stavby, jako je obchvat Zálešné, prštenskou příčku nebo například napojení Příluku, či pravobřežní komunikaci. Tyto projekty se postupně chystají a také se o nich ve Zlíně dlouho mluví. Nám se je podařilo o kus popohnat dopředu, a proto plánujeme vzít úvěr a postupně jej čerpat tak, jak budou tyto jednotlivé investice připraveny. Jak dopravní stavby, tak také Velké kino a třeba i tržiště Pod Kaštany.

Co se týká tržiště Pod Kaštany, tady město již finišuje s přípravami před realizací jeho rekonstrukce. Jak to vypadá s další plánovanou investicí – rekonstrukcí náměstí Míru?
V případě tržiště uvidíme, jak velkou finanční zátěž bude pro město znamenat. Tím, že se na tomto záměru pracuje dlouhé roky, tak se cena projektu zvýšila a projekt také doznal změn. Původně měl být realizován ve dvou etapách. Nyní chceme udělat obě etapy současně, čili rekonstrukci samotné tržiště i navazujícího veřejného prostoru podél třídy T.Bati končícího takřka až u náměstí. Co se týká plánované rekonstrukce zlínského náměstí Míru, tak tam pokračujeme v přípravách, ale je stále pravděpodobnější, že se s realizací v roce 2022 nezačne a bude tak tento projekt nachystán pro další volební období

Když jsme u zlínského náměstí Míru, budou se letos na něm konat Svatomartinské slavnosti?
Do poslední chvíle jsme věřili že ano. Ale nouzový stav a omezení volného pohybu občanů, rozhodlo, že dělat jakoukoliv akci je nyní špatné rozhodnutí. Vládní omezení nám to nedovolují a proto se letos Svatomartinské slavnosti ruší. Mrzím mě to, chtěli jsme to právě letos udělat jinak, rozptýlit je více po městě.

A co vánoční trhy? Ty se ve Zlíně letos uskuteční?
Věřím, že ano. Pokračujeme v jejich přípravách, určitě ale budou jiné než v předchozích letech, protože na jednu stranu říkáme, že chceme vánoční trhy, kde bude hodně lidí, na druhou stranu děláme kroky k tomu, aby se na nich lidé co nejméně shlukovali. Je to zajímavé v tom, že jdeme v našich názorech sami proti sobě. Trhy jsou naplánované tak, abychom mohli jejich zahájení řešit po týdnech.

Už jste začali s vánoční výzdobou ve městě, všimla jsem si správně?
Ano, výzdoba určitě bude a pracovníci Technických služeb ji již ve městě rozmisťují. V tomto se nic nemění. Já naopak říkám: život jde dál. Ano, musíme fungovat s rozumem, musíme být zodpovědní, musíme se k pandemii postavit s respektem. Na druhou stranu nemůžeme život zastavit. Nejme v situaci, kdy bychom měli podporovat blbou náladu. To znamená rušit výzdobu, trhy, akce, schovat se do ulity a zároveň říkat občanům že se nic neděje. Takhle to vůbec nefunguje. Za sebe říkám, ano, máme tady nepříznivou aktuální situaci a všichni se s tím musíme poprat. Myslím, že se k tomu musíme všichni postavit zodpovědně a žít dál.