Za příklad jsme si vzali fiktivní čtyřčlennou domácnost žijící v Otrokovicích, u které jsme srovnali výdaje dopravy za říjen roku 2007 a leden 2008. Oba měsíce mají shodně třiadvacet pracovních dnů.

tec jezdí denně za prací do Kroměříže autem, což je zhruba čtyřicet kilometrů. Při spotřebě auta sedm litrů na sto kilometrů denně projede asi 2,8 litru benzinu. Lednová cena benzinu na Zlínsku se pohybuje v rozmezí od 30,90 do 31,50 koruny. Za cestu tedy zaplatí zhruba 87 korun, tedy o šest korun více než v říjnu (29 korun za litr). V lednu roku 2008 to tedy činí zhruba dva tisíce korun za měsíc, zatímco v říjnu 1863.

Mladší syn navštěvuje gymnázium ve Zlíně. Každé ráno nasedá do trolejbusu, který jej doveze do krajského města. Zdražování jej v tomto případě nepostihlo, za měsíční jízdné zaplatí sto osmdesát korun stejně jako loni v říjnu.

Starší potomek studuje střední školu v Hulíně. K cestování využívá vlakovou dopravu. Týdenní traťovou jízdenku nyní zakoupí levněji, z devadesáti devíti korun její cena klesla na osmdesát. Za měsíc leden tudíž zaplatí celkem čtyři sta korun oproti čtyřem stům devadesáti pěti korunám v loňském říjnu.

Matka rodiny pracuje v Uherském Hradišti. Dává přednost cestování autobusem. Za jízdné platí šestapadesát korun denně, zatímco v říjnu to bylo dvaapadesát korun. Měsíční výdaj za cestovné u ní činí 1288 korun, dříve 1196. Pokud má však čipovou kartu sbírající slevy, může ušetřit deset procent, celkově tedy měsíční výdaj za leden činí pouze 1169 (dříve 1076).

Celkové měsíční výdaje za cestovné se letos u naší fiktivní rodiny vyšplhaly na 3749 korun z původních 3614. ⋌(bel)