Problémy Atén k nám dorazí už za deset let

Řecko je jen začátek. Pokud nic neuděláme, za deset let jsme ve stejných problémech. Takové varování alespoň včera vyslali přední čeští ekonomové, kteří odpovídali na dotazy Deníku. Dalo by se říci, že je to smrtící hra s čísly. Dluh Česka každoročně roste a na konci loňského roku se vyšplhal na 1,178 bilionu korun. Ve srovnání s hrubým domácím produktem (HDP), tedy jednoduše s tím, kolik peněz dokážeme vydělat, je to asi pětatřicet procent.

Nezdravě rychlé Česko

I když z tohoto pohledu patříme k nejméně zadluženým v Evropě, například zmiňované Řecko vykázalo obřích 115 procent zadlužení k HDP, podle ekonomů jsme takzvaně „sedli na lopatu“. Nezáleží totiž, jak vysoký máme dluh, ale jak rychle se zadlužujeme. A Česko je v tomto ohledu až nezdravě rychlé. „Záleží na vývoji. Jestliže dluh k HDP skočí během roku z pětatřiceti na čtyřicet procent, pak na pětačtyřicet procent a následně na padesát, určitě dojde k erozi ratingu,“ říká jeden z nejcitovanějších českých ekonomů David Marek. Když se Deník zeptal, za jak dlouho by se mohlo Česko dostat do stejných problémů, jakým dnes čelí Řekové, tedy státnímu bankrotu, oslovení ekonomové se ve svých odpovědích shodli s mrazivou přesností.

Pokud vláda nezmění od základu hospodaření s penězi, řeckou krizi můžeme v České republice „uvítat“ už za deset let. Nejstřídmější odhad pak hovoří o hranici dvaceti let. „Kdy budeme mít stejnou míru zadlužení k HDP jako Řecko? Aby se naše současné zadlužení k HDP ztrojnásobilo, na to nám postačí asi deset let. Tedy v případě, že by nebyla změněna hospodářská politika,“ odpověděla například na dotaz Deníku ředitelka analytické společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

Přitom příchod problémů může být skutečně nenadálý. „Prakticky ze dne na den,“ varuje analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš. „Ani nemusíte být v tak špatné kondici jako Řecko a ze dne na den vám přestanou půjčovat. To se prostě děje skokově,“ dodává.

INFOGRAFIKA:

Nejzadluženější v Evropě jsou Italové

A co znamená čelit krizi veřejných financí, už si Češi mohli lehce vyzkoušet během přijímání takzvaného Janotova úsporného balíčku. Ve srovnání s tím, co by přišlo poté, je to ale jen slabý odvar. Například by se výrazně oddálil odchod do důchodu a prudce by se musely zvýšit daně. A to aniž by si Češi mohli užít přepychových výhod, jako měli doposud Řekové.

Sám o sobě hovoří řecký odchod do důchodu ve třiapadesáti letech. Ten se ale rázným úsporným opatřením posunul na 65 let. Paradoxně největším dluhovým hříšníkem v Evropě není Řecko, ale Itálie. U té se ale nepředpokládá, že by míra zadlužení dynamicky rostla, takže se jí problémy vyhýbají. Prozatím.