„Poprvé jsem se se stadionem na místě seznámil v roce 2019, ale ta návštěva mohla ve stejném duchu proběhnout i klidně před třiceti lety. Byl to prakticky výlet do historie, vždy jsem se pohyboval v novějších stadionech,“ přiznává Bedrník.

„Jsem zvyklý se ve stavbách dívat po stropech, hledat technologie. A když mi ředitel stadionu na otázku, kde je vzduchotechnika, ukázal vrata za jižní tribunou, pochopil jsem, že tady se musí začít úplně od začátku,“ s úsměve vzpomíná na první seznámení se zlínským zimákem zkušený projektant.

Jak jste vnímal zadání projektové dokumentace?

V první řadě se jednalo a stále jedná o jedinečný projekt. Zimní stadion Luďka Čajky je z pohledu zimních stadionů v ČR jednou z nejcennějších staveb své doby. Musíme si uvědomit, že byl navrhován a projektován v nešťastné době 50. letech, ale zároveň přesně zapadá do Zlína – Baťova města. Jeho lokalita je také velice zajímavá. Je na kraji města a spojen s okolní přírodou, a přitom srdce Zlína je nadohled.

To ovšem k samotnému provedení rekonstrukce nestačí. Stavba musí být nadčasově řešena z pohledu konstrukce a práce s prostorem. To je ve Zlíně splněno, stadion má jedinečnou nosnou ocelovou konstrukci, která by si zasloužila památkovou ochranu. Většina podobných stadionů má kolmé sloupy, které fanouškům vadily ve výhledu. Tady vymysleli způsob, který stojí za zachování. Když srovnám naše možnosti a technologie v projektování s možnostmi, které měli naši předchůdci, mám k nim opravdu respekt.

V jakém stavu je stadion v současné době?

Ve velmi špatném. Stadion je prakticky stejný, jak byl před šedesáti lety postaven a s dávno přežitými provozními a bezpečnostními technologiemi. Pro nás projektanty je to, dá se říct, takový skanzen, žijící historie, která se už jen tak nevidí. (smích) Je až neuvěřitelné, že je stadion stále funkční na nejvyšší úrovni ledního hokeje.

Velká část střešních konstrukcí je už za hranicí své životnosti, v havarijním stavu. Stejně jako železobetonové konstrukce a další části stavby. Šedesát let bez znatelného zásahu do stavebních prvků se prostě projevit musí na každé stavbě, zvlášť v tak extrémních podmínkách s ohledem na chlad a vlhkost.

Jedná se o rekonstrukci nebo výstavbu podle původní dokumentace?

No z původní dokumentace se dochovaly pouze fragmenty, takže jeden z hlavních zdrojů informací o konstrukčním systému jsou fotky z výstavby. (smích) Na tuhle otázku se nesmíme dívat černobíle. Zůstanou základní prvky stadionu, které mu vtisknou jedinečný ráz a nádech historie, tradice a jedinečné baťovské architektury.

Tím je myšlena ocelová konstrukce, kterou však musíme výrazně zesílit, železobetonové konstrukce a části stropů. Naopak pryč bude muset jít devadesát procent tribun, kompletní ledová plocha, stávající střešní plášť, všechny přístavby k administrativní budově, všechny vnitřní stěny na stadionu. Takže z tohoto pohledu to bude skoro nový zimní stadion.

Proč se cena vyšplhala na necelou miliardu?

Ano, přesně tak. Cena je vyšší než původní odhady, ale k ní se dospělo především vinou stavu stávajících konstrukcí, které se musí nahradit, nebo zásadně zesilovat. S tím původní odhady nepočítaly a jejich stav byl odhalen až při podrobných průzkumech. Pokud bychom stavěli stadion na zelené louce, tak by jen samotná stavba v dnešních cenách minimálně na 1 – 1,2 mld Kč vyšla.

K nové hale by však bylo nutné připočítat inženýrské sítě, parkovací plochy a nezbytné komunikace a především cenu vlastního pozemku, která je v dnešní době nezanedbatelná. Dále by bylo potřeba k této ceně připočítat náklady na demolici stávajícího stadionu a revitalizaci území. A následně by se musely řešit další záležitosti, jako je vzdálenost mezi PSG Arenou a novým stadionem.

A nezapomínejme, že vedle rekonstrukce stadionu vzniká mezi oběma arénami nová budova se šatnami mládeže. Nebude je omezovat nepropojenost obou stadionů, bude jim jedno, na kterou halu se vydají. Varianta zbourat a postavit úplně nový stadion na stávajícím místě zase naráží na umístění ve velmi složitém terénu – v údolí, přímo nad korytem potoka.

A právě ten nám také prodražuje cenu rekonstrukce. Nyní je zatrubněný přímo pod ledovou plochou. To je rizikový faktor při velké vodě. Proto potok bude přeložen hned za PSG Arenou mimo stadion. Varianta jít generální rekonstrukcí, kdy se nechají základní prvky, je jednoznačně nejlepší v rámci udržitelnosti. Také lze jistě říct, že zvolená cesta je pro Město Zlín i nejekonomičtější variantou.

Jak se zlepší komfort pro fanoušky?

Výrazně. Stadion bude mít všechny parametry moderní nové arény. Budou zde pohodlné sedačky, zlepší se akustika, osvětlení a především teplota v hale bude zcela nezávislá na venkovní teplotě. Přístavby možná na první pohled na vizualizacích nejsou vidět, ale právě díky nim se rozšíří chodby pod tribunami, zvýší se počet bufetů a sociálních zařízení, fanshop bude dostupnější a větší.

Důležitým bodem je pochopitelně i bezpečnost. Současná hala je komplikovaná z pohledu případné evakuace. Zcela zásadně se zlepší protipožární zabezpečení, které je v současné hale na hranici použitelnosti a případný požár by mohl mít fatální důsledky.

V režii stadionu by měly být nejnovější audio vizuální technologie. Střešní konstrukci připravujeme i na možné budoucí zavěšení dalšího LED pásu nad kostkou, počítáme s přípravou pro videomaping na ledové ploše. Klub získá úplně jiné možnosti propagace partnerů a nástroje k zabavení fanoušků. Nesmíme zapomenout, že z hokejové haly se stane víceúčelový prostor. Mantinely budou demontovatelné, rychlou přestavbou a zakrytím ledu vznikne plocha pro pořádání koncertů nebo společenských akcí. Kulturní zážitek v nové klimatizované hale s dobrou akustikou bude neporovnatelný s tím, na co byli lidé v současném stadionu zvyklí.

Jaká bude kapacita haly?

Počítáme se zachováním současné kapacity. Myslím si, že pro Zlín je odpovídající. Důležitým prvkem bylo vytvoření větší severní tribuny. V současné době má stadion tři hlavní tribuny a u správní budovy jsou jen tři schody, čímž není stadion „uzavřený“. Tím, že zde vznikne daleko větší tribuna, bude stadion vypadat plnější.

Na druhé straně jsme pracovali s jižní tribunou, která bude vyšší a strmější. Měl by se vytvořit v rámci extraligy velmi zajímavý prostor pro „kotel“. Na tribuny pro stání se vejde až 1700 fanoušků. Což je velká masa, která může vytvořit správnou hokejovou atmosféru.

Rekonstrukce se pravděpodobně dotkne i zázemí pro hráčský kádr. Zvětší se?

V rámci A-týmu to bude výrazné rozšířený a zmodernizovaný prostor, vznikne zde velká šatna, rehabilitační zařízení, rozcvičovna. Mělo by to být místo, kde hráči budou rádi trávit čas i nad rámec tréninků, což je vždy pro tým dobrá zpráva.

V současné době jsou silně nevyhovující prostory pro hostující tým, i zde dojde k výraznému posunu do 21. století. A pochopitelně to samé se týká mládeže, která bude mít moderní šatny, trenéři budou v blízkosti, v rámci projektu se počítá s tělocvičnou, která zlepší jejich přípravu.