„Chtěli jsme koupit med, ale už jsme žádný nenašli. Všechen prý je prodaný," posteskla si například Jana Klasovitá, která přijela z obce Košíky. Zahřála se tak alespoň svařenou višní. „Je výborná. Uvítala bych, kdyby taková akce přetrvala i do budoucna," dodala.

Dalšího ročníku se lidé opravdu dočkají. „Nultý se vydařil, další tak nejsou vyloučené. Kolik jich bude a v jakém ročním období, zatím ale ještě jisté není," podotkla mluvčí otrokovické radnice Romana Stehlíková.

Sobotní Farmářský den nabídl ve čtrnácti stáncích pestrou škálu výrobků: od těch masných přes zeleninu, mléčné produkty, koření či vína až po oblíbené občerstvení ve formě točeného piva či grilovaných klobásek nebo cigára.

„Jeden si vypůjčili i členové našeho Svazu dobrovolných záchranářů Otrokovice, kteří přítomným nabízeli zadarmo výborný gulášek, což velice přispělo k příjemné atmosféře," pochvaloval si za spolupořádající Otrokovickou Besedu Michal Mynář.

Netradičním zpestřením podle něj byla návštěva zástupců z partnerských měst z Dubnice nad Váhom a Maďarska, kteří se rovněž zhostili role prodejců. „Maďarský uzenář dělá vynikající klobásu a špek," vyzdvihl Michal Mynář.

Ze zmíněného slovenského města přijela například Daniela Fraňová, která ve stánku prodávala a před zraky lidí pletla výrobky z papírového pedigu. „Každý plete věnečky nebo košíky, to mě nebaví. Já jsem se našla ve vánočních ozdobách, zvířátkách, dekoracích. Pletu třeba slony, velikonočního zajíčka, andílky či třeba beránky," prozradila Daniela Fraňová.

Z Farmářského dne lidé odcházeli spokojeni, myšlenka zavedení nové tradice se jim zamlouvala. „Dali jsme si gulášek, byl sice pálivý, ale výborný. Koupili jsme si i ovčí sýry, protože je máme moc rádi. Uvítala bych, kdyby taková akce byla klidně každý rok," pochvalovala si Markéta Chvílíčková. Spokojený byl i Daniel Masaryk. „Chtěl jsem si koupit gulášek, ale paní po mně nic nechtěla. Jinak jsme rádi, že vznikla taková akce, mohli by ji dělat poměrně často," vyjádřil se.

Ráno sladkou, k obědu slanou

Zdravé placky do ruky. Ve stánku, kde je vyráběla dvojice dam, podle přání slané či sladké, v žádném případě neměly o klienty nouzi. Příprava je podle nich prý navíc velice jednoduchá. „Jenom mouka a voda, samozřejmě k tomu potřebujete i palačinkovač," usmála se jedna z nich Veronika Šimková ze Zlína-Zálešné. Náplně volí podle sezony.

„Dělali jsme už dýňové, cuketové, tady v Otrokovicích teď frčí spíše povidlové," vyzdvihla. Ona sama prý má nejraději asi sladkou bezlepkovou s jablky a skořicí.

„Hodně záleží na tom, jaká je denní doba. Ráno máte chuť si na snídani dát sladkou, k obědu slanou, k večeru pak zase sladkou," dodala. ⋌(jk)