VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Psaní je pro mě závislost, říká začínající spisovatelka

Region - Nedokončený napínavý sen přerušený zvoněním budíku. Většina lidí ráno vstane a na své noční snění za chvíli zapomene. Ne však Zuzana Tomášková, třiadvacetiletá mladá autorka ze Zlína, která před rokem vydala svou první knihu. Inspirací pro námět prvotiny Nenávidím a miluji jí byl právě sen.

28.9.2014
SDÍLEJ:

Třiadvacetiletá Zlíňanka Zuzana Tomášková začala psát na základě svých živých snůFoto: Deník/Kristýna Maršovská

Třiadvacetiletá Zlíňanka Zuzana Tomášková začala psát na základě svých živých snů

Přemýšlela, co postavy ze snů jedí

„V osmnácti letech se mi několik dní po sobě zdálo to samé. Sen však vždy skončil v jednom bodě a nepokračoval dál," vzpomíná na první impulz k napsání knihy. Nedokončený příběh ji zcela pohltil.

„Neustále jsem přemýšlela nad tím, co by si postavy mohly myslet nebo jak odůvodňují své činy. Dumala jsem i nad takovými maličkostmi, jako co třeba rády snídají," svěřuje se Tomášková. Příběh o osmnáctileté lovkyni upírů Alyson tak nabýval stále jasnějších obrysů.

„Nejprve jsem si jej psala na papírky, pak do sešitů a nakonec i do počítače," vrací se Tomášková k době, kdy nepřemýšlela prakticky nad ničím jiným než nad vyústěním příběhu. Knihu měla hotovou za půl roku a následně začala uvažovat i o jejím vydání.

„Vytipovala jsem si dvacet nakladatelství a napsala jim, zda by neměli o mé dílo zájem," přibližuje. Velká nakladatelství jí však odepsala, že tvorbu začínajících českých autorů nepublikují. Štěstí se na ni usmálo u jednoho pražského nakladatelství, kterému se příběh zalíbil.

„Musela jsem ale i něco obětovat bylo potřeba seškrtat sedm set stran," dodává Tomášková. Pro usměvavou brunetku je psaní závislostí.

„Do vymýšlení děje a rozhovorů se vždy naprosto zaberu a přestanu vnímat okolí. Pauza na oběd? Neexistuje. Zvonící telefon? Neslyším," prozrazuje svou slabinu.

V regálech knihkupectví byste však knihu s jejím jménem hledali marně. Nenávidím a miluji napsala pod pseudonymem Susan Thomas.

„Chtěla jsem především oddělit svoje reálné já od mého fantazijního já. Anglicky psané jméno navíc přitáhne více pozornosti a je pro cílové čtenáře atraktivnější," myslí si.

To, že by ji při vymýšlení děje ovlivnila tehdy začínající móda upírských příběhů, si nemyslí.

„Když jsem začínala psát, bylo na trhu jen Stmívání a Drákula. Ten byl navíc vydán před více než stoletím," vysvětluje. Okolí na její prvotinu reagovalo pozitivně. Podle Tomáškové se však objevili i ti, kteří k tématu Nenávidím a miluji přistupovali se skepsí.

Dříve kouzelníci, dnes upíři

„Příliš nechápu nedůvěru k upířímu motivu v knize. Dříve byli v kurzu kouzelníci, dnes upíři, časem to budou třeba duchové. Myslím si, že s trendem upírů souvisí spíše věčná touha člověka po nesmrtelnosti, síle, neohroženosti a kráse," vyjadřuje Tomášková své přesvědčení.

Psaní knihy jí mimo jiné pomohlo i v rozhodování o tom, co by v životě ráda dělala je čerstvou bakalářkou žurnalistiky a psychologie.

„Vždy jsem se snažila vybrat si ze svých dvou oborů pouze jeden, na který se zaměřím, ale nejde to. Rozhodla jsem se, že je skloubím. Ráda bych do budoucna psala třeba články o psychologii," uzavírá Tomášková s úsměvem.

KRISTÝNA MARŠOVSKÁ

Autor: Redakce

28.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Den zdraví ve zdravé škole
21

Bulgur, kuskus, nebo čočkový salát: běžná jídla na základní škole

Žena je psychicky nemocná.

Hledá se Naděžda Skácelová

AKTUALIZOVÁNO

To jsou oni! Poslanci, kteří budou hájit zájmy Zlínského kraje

Profily poslanců zvolených ve Zlínském kraji  

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Chceme se omluvit fanouškům. Bylo to hrozné, říká Bačo.

Fotbalistům Zlína to proti Mladé Boleslavi před domácím publikem vůbec nejde.

Lidovec Benešík: Česku je to jedno. Slovák či Japonec

„Česká republika je maximálně tolerantní země. Když se podíváte na to, že volby vyhráli ekonomičtí migranti, tak jednoznačně můžeme EU říct, že nejsme žádní xenofobové. U nás je to jedno: Slovák nebo Japonec,“ sdělil Ondřej Benešík jediný lidovecký poslanec z našeho kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT