„Na celém Slovensku se vyskytuje asi pětatřicet párů těchto původně stepních dravců. U nás hnízdí v posledních letech dva až tři páry na jižní Moravě,“ uvedl Landsfeld.

Právě ornitolog ze Zlína se zasadil o účinný způsob, jak zabránit krádežím vajec či mláďat těchto dravců. „Mrzelo mě, když jsme v místě, kam za nimi jezdíme od počátku 90. let, dva roky po sobě zjistili vybraná hnízda. Za pomoci dobrovolníků jsme trávili v době hnízdění orlů dny i noci ve stanech v jejich blízkosti. Nebyl to ale úplně dokonalý způsob,“ narážel ornitolog na fakt, že stanováním ochranáři dravce svým způsobem rušili.

Po dvou letech strávených ve stanu pod hnízdy přišli v roce 1995 na zlepšovák. Sledovali dravce z dálky pomocí průmyslové kamery s dálkovým přenosem. „Mohli jsme tak být od orlů vzdáleni i jeden kilometr, kde už jsme se mohli i volně pohybovat bez toho, že bychom je rušili,“ poznamenal.

Technika ale spěje dál. Nyní už pracují ochranáři s různými čidly, jako jsou elektronické závory s GSM brány. „Ty při narušení prostoru okamžitě volají na přednastavený mobilní telefon. V něm si můžeme poslechnout, co se v hlídaném prostoru děje a podle toho reagovat,“ popsal Landsfeld. Strážce pak může být na místě během deseti minut. „Pozitivní je, že i v povědomí místních lidí už je zažité, že se o orly někdo stará a hnízdiště jsou strážená. V posledních letech jsme už krádeže vajec či mláďat nezaznamenali. Těší mě, že orlů královských přibylo, a že i já mám na tom snad nějaký podíl,“ pousmál se ornitolog.

Protože strávil s konkrétními orly tolik let, dokáže je od sebe dokonale rozeznat nejen podle barevných odchylek. „Jednotliví ptáci se i různě chovají. Jeden je flegmatik, další úzkoprsý, jako my lidé. I vztahy mezi nimi nám mohou být povědomé,“ vypozoroval Landsfeld.

Například poté, co zřejmě věkem uhynula již třicetiletá orlí samice, na jaře dalšího roku si orlí vdovec bez skrupulí namluvil samici ze sousední lokality. „Druhý samec tak zůstal ten rok sám. Až příští sezonu si našel novou partnerku,“ poznamenal.

Landsfeld se ale věnuje opeřencům i v okolí svého bydliště. Na malenovickém hradu sleduje hnízdiště kavek a poštolek. Pro zlínskou radnici provádí průzkum rorýsů na panelácích určených k zateplení. Pokud rorýsi na budově hnízdí, musejí na to fasádnické firmy myslet a zachovat pod střechou zprůchodněné stávající větrací otvory, kde tito hmyzožraví ptáci vyvádějí svoje mladé.

„Tato úprava nijak nevadí lidem ani zateplení. Pokud se rorýsům takto zachovají hnízdní možnosti, mají šanci přežít. V přírodě totiž odchovávají mláďata jen na kolmých stěnách skal, kterých je málo,“ podotkl Lansfeld. Upřesnil, že mnoho těchto ptáků hnízdí pod střechami domů na zlínském sídlišti Jižní Svahy či na malenovickém sídlišti.

„Působím také ve skupině pro ochranu dravců a sov při České společnosti ornitologické. Ta zajišťuje monitoring a ochranu těchto ptáků v celé České republice. Instalujeme tisíce hnízdních budek, děláme rozbory potravy dravců, zkoumáme příčiny jejich úmrtnosti či negativní vlivy lidské činnosti na život ptáků,“ vysvětlil ornitolog.

Dodal, že někdy lidé ptákům ve snaze pomoct nechtěně ubližují, a to hlavně bezbranně vyhlížejícím mláďatům. „Například není dobré brát do lidské péče zdánlivě vypadlá mláďata z hnízd. Třeba mladí kalousi je opouštějí běžně ještě předtím, než začnou plně létat. Nejlepší je nechat je na místě, a neřešit to přes městské strážníky či veterináře. Jejich vlastní rodiče se o ně postarají lépe než jakákoli lidská péče,“ uzavřel Landsfeld.