Nedokážeme si představit, co pronásledovaní křesťané na celém světě prožívají

„Na celém světě je dnes pronásledováno až dvě stě milionů křesťanů a více než sto tisíc z nich je každoročně umučeno nebo zabito. Dnešní pronásledování má více obětí než to v dobách prvních křesťanů," píší ve svých pastýřských listech biskupové českých a moravských diecézí.

Ve farnostech je kněží věřícím již přečetli. Naplánované jsou také sbírky na pronásledované křesťany. V olomoucké arcidiecézi, pod kterou spadá také Zlínsko, se koná tuto neděli 2. listopadu. Finanční prostředky se budou sbírat při mších svatých.

Přispět se chystá například Nela Frolková ze Zlína. „Celé to dění kolem pronásledování křesťanů vnímám tak, že je to strašná situace a my jim jinak než modlitbou a finančním přispěním pomoci nemůžeme. Ráda přispěji a přispívám, toto je pro mě důvěryhodná instance," říká Nela Frolková. Situace ve vzdáleném zahraničí ji trápí.

„Na jednu stranu se to sice děje hrozně daleko, na tu druhou můžeme ale vidět záběry, které jsou příšerné, a tak je to pro nás bližší. Dění by nám nemělo být lhostejné, naši bratři a sestry jsou pronásledováni, rodiny jsou na útěku. Věří zkrátka něčemu jinému než pronásledovatelé," podotýká Nela Frolková.

To, co se děje na Blízkém východě, v afrických zemích a na Ukrajině, neznamená, že se jednou nemůže dít také poblíž naší země, potažmo přímo v České republice.

„Takové těžkosti mohou opravdu přijít jednou i na nás. Je třeba proto solidárnost s těmi, kteří trpí," vyzývá Ivan Fišar, kněz Římskokatolické farnosti svatého Filipa a Jakuba ve Zlíně. I tam mohou věřící přispět v rámci sbírky.

„Křesťané musejí opouštět domovy, všechno nechat být. Je jich obrovské množství, dvě stovky milionů. My se tu sice máme dobře, může nám být teoreticky jedno, co dělají, ale i u nás k tomu může dojít a jejich modlitby a podporu budeme potřebovat zase my," zdůrazňuje Ivan Fišar.

Připomíná také dobu, kdy to ani čeští křesťané neměli ve své vlasti jednoduché.

„Za komunistů jsme na tom byli také špatně, nesměly se ani v tomto směru vydávat žádné křesťanské knihy," dodává Ivan Fišar.

Také páteční Den půstu za mír by věřící neměli přejít bez povšimnutí, i ten má svůj význam. Podle duchovního správce Římskokatolické farnosti Luhačovice Huberta Wojcika je jeho smyslem odříkání se toho, co by si člověk mohl jinak třeba běžně dopřát.

„Mohl bych jít v pátek do divadla, do restaurace, dát si chutnější jídlo nebo klobásku, ale v ten stanovený den je důležitá solidárnost. Není sice viditelná, ale pomůže po duchovní stránce. My si nedokážeme představit, co pronásledovaní křesťané prožívají, " upozorňuje Hubert Wojcik.

Historická fakta Katolická církev byla v Československu systematicky pronásledována v letech 1948 1989. V té době šlo o naprostou likvidaci církevního tisku, vytlačení církve ze společnosti do kostelů, věznění církevních hodnostářů a znemožňování obsazení do církevních úřadů. Komunistický režim se snažil přepisovat a upravovat naše dějiny tak, aby v nich katolická církev působila jako negativní činitel. U jednotlivců docházelo k justičním i méně institucializovaným vraždám, věznění a mučení a k výrazné a systematické diskriminaci v přístupu k vyššímu vzdělání. Intenzita pronásledování katolické církve v Československu kolísala za nejkrutější éru lze označit konec 40. a počátek 50. let, naopak do značné míry bylo omezeno v letech 1968 - 1969.