Kliknutím zvětšíteJe krátce před osmou hodinou ranní, projíždím Solárkou směrem ke kruhovému objezdu v Trojanovicích a říkám si, že dnes to na Pustevnách asi bude klidné. Vrcholy Radhoště i okolních hor jsou zcela v mlze. Na Ráztoce je jedno parkoviště volné, druhé je obsazené tak ze čtvrtiny, na lanovce, kterou před chvílí otevřeli, je prázdno.
Vystupujeme s fotografem na horní stanici lanovky, okolo je k mému překvapení už poměrně dost lidí, ponejvíce běžkařů. Fotograf jde svou cestou, já se vydávám ke Stezce Valaška.
Paní v pokladně mě ujišťuje, že bude otevřená, zjišťuji, že až o půl desáté. Slyším, že na stezce právě odklízejí sníh. Pokračuji podél stezky, až se dostávám k běžeckým trasám.
„Běžkařů se tady dnes sešlo opravdu hodně,“ napadá mě, když mě po chvilce míjí asi dvacátý.
Vracím se zpět a zastavuji u koliby Zaryš. Je zavřená, výdejní okénko zatím taky. Ještě je brzy. Scházím níž k novému Libušínu, kdosi tam ze dvora vyklízí sníh – příprava na příchod turistů.
Výdejní okno z druhé strany už je ale otevřené a line se z něj vůně svařeného vína. Někteří turisté se občerstvují, další obhlížejí rekonstruovaný Libušín.
Mezitím od lanovky přichází stále více lidí, jiné to není ani ze strany od Rožnova pod Radhoštěm - chvílemi to vypadá, jako by sem přicházel průvod. Stánky u pustevenské louky jsou už otevřené, zastavuje se ale málokdo. Většina lidí míří směrem k Radhošti.
Louka plná dětí
Louka pod vyhlídkou Cyrilkou je plná dětí s bobama či sáněmi a dozorem dospělých. Jeden z tatínků právě dává instrukce své malé dcerce před první jízdou.
„Je důležité, abys nikoho nezabila. Ani sebe. Tam jak je ten strom, tak tam budeš muset zatočit,“ říká muž dívence a názorně ji ukazuje, jak se zatáčí a jak se brzdí. Nakonec raději usedá na boby za ní a spouští se z kopce. Několik metrů před košatým stromem ukázkově zatočí doprava a zastaví. Nedalekou skupinku smrků s větvemi až k zemi v tu chvíli využívá několik dětí jako bunkry. Říkám si: „Aspoň nějaký únik z koronavirového šílenství.“
Nad Pustevnami se místy objevuje nebeská modř a skrz mlhu slabý svit Slunce. Vydávám se na Cyrilku, odkud je za pěkného počasí vždy hezký rozhled.
Sluníčko na chvilku osvítí prostor před kolibami, fotograf, s nímž jsme se chvíli předtím potkali, nacvaká pár snímků a vydáváme se k Radegastu. Tam už je také docela hodně lidí.
U výdejního okýnka občerstvení U Sochy se tvoří fronta, pod sochu Radegasta se střídají turisté, kteří chtějí foto na památku. Mnoho z nich se vyfotí a vrací se zpět k Pustevnám. Na další dva kilometry k cyrilometodějské kapli už se vydává mnohem méně lidí.
Fronty u lanovky
Nás už tlačí čas, a tak se vracíme také. V okolí lanovky už jsou všechna výdejní okénka otevřená. Turistů přibylo, ale určitě jich už toto místo na rozhraní Moravskoslezského a Zlínského kraje zažilo v posledních týdnech mnohem více. Sedáme na lanovku a sjíždíme zpět do Ráztoky. Vidím, že sjezdovka se stále zasněžuje.
Přemýšlím, jestli letos vůbec bude pro koho. Sedačky jedoucí proti nám začínají být skoro všechny obsazené. V dolní stanici už je k turniketům asi třicetimetrová fronta, další, asi třetinová, je k okýnku se vstupenkami.
Přicházejí další a další lidé. Obě části parkoviště u Ráztoky jsou úplně obsazené. Sjíždím od Ráztoky a proti mně jdou další desítky turistů. Míří z nedalekého záchytného parkoviště, které je obsazené tak z jedné třetiny, ale při vjezdu na něj čekají další auta. Blíží se poledne.
Napadá mě, že na Pustevnách to dnes opět bude vypadat jako třeba ve Špindlu.
21
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
