„Jako hodně malá jsem si myslela, že se jmenuje podle nich. Ale bylo mi divné, že jich v okolí moc není. Později jsem zjistila, že je asi pojmenována po muži, co ji založil,“ podotkla třeba čtrnáctiletá Eliška Masná z Rackové.

Vesnice totiž získala svůj název po svém zakladateli panu Racku ze Žeranovic. Tento drobný feudál ji založil ve velké vlně vnitřní středověké kolonizace a podle tehdejšího zvyku pak po sobě nechal ves pojmenovat.

V roce 1342, kdy je zaznamenána první zmínka o Rackové, je obec známa jako Rackova Ves neboli Rackova Lhota. Zápis hovoří o jejím prodeji, tudíž patrně vznikla už o několik desítek let dříve.

„Racek je domácí zkratka k osobnímu jménu Radslav nebo Ratslav. Ta jsou složena buď z komponentů rad, ve smyslu rád, a slav, případně rat, což znamená vojna,“ hovoří v knize Místní jména na Moravě a ve Slezsku Ladislav Hosák.

Jestli byl pan Racek původně Radslav nebo Ratslav, není jisté. Zřejmé je však to, že tak jako většina lhot, i tato vznikala v okrajových částech katastrů již existujících vesnic.

„Protože zakladatel pan Racek byl ze Žeranovic, je velice pravděpodobné, že tou vsí byly právě sousední Žeranovice,“ poznamenala kronikářka obce Marcela Paštěková.

Zakládání obce bylo spojené s obtížnými kultivačními pracemi osidlovacího procesu na méně hodnotné nebo lesní půdě, kterou museli vymýtit. Za tyto práce byli obyvatelé osvobozeni na přesně stanovený počet let od daní a poplatků. Jednalo se o takzvané lhóty, polehčení, od čehož dostávaly tehdejší vesnice svá jména.

Dnešní Racková má asi sedm set šedesát obyvatel a je velice aktivní obcí. Působí tam hned několik spolků, jako je Český červený kříž, Český zahrádkářský svaz, myslivecký spolek nebo Sdružení přátel a zábavy Racková.

Veronika Vágnerová