„Rádi bychom našli zuby a kosti,“ prozradil archeolog Jakub Vrána.

Co se nyní děje v místech, kde vyroste nová dálnice?
Nyní zde stroje odkrývají vrchní vrstvy ornice. Očekáváme, že se v této oblasti může najít mnoho zajímavých materiálů z pravěkého období. Zřejmě se najde množství keramických zlomků, možná kamenné nástroje, zahloubené objekty anebo pohřby na sídlištích.

Co máte konkrétně na mysli?
V okolí Pravčic se v minulosti prováděly záchranné archeologické výzkumy a bylo zde objeveno množství artefaktů a sídlištních objektů. Přestože předpokládáme, že většina lokalit již byla v minulosti alespoň z části prozkoumána, stále se jedná o místo, kde očekáváme nové nálezy. Další zajímavé prozatím nezkoumané lokality jsou u Martinic a Horního Lapače. Také zde bude nalezeno množství nálezů zejména se jedná o keramické zlomky, mazanice, kamenné nástroje, sídlištní objekty, ale možná také pohřby.

Patří lidské ostatky mezi zajímavé objekty?
Ideální je, najít lidské ostatky v souvislostech, tedy nejen kost v druhotné poloze, ale vědět, kde byl člověk pohřben, jaké mu byly přidány do hrobu milodary apod. Z kosterních pozůstatků se pak dá v některých případech vyčíst mnoho zajímavých informací, proč jedinec zemřel, popřípadě kdy se u lidí objevují různé nemoci třeba tuberkulóza, rakovina a další. Když najdeme zvířecí kosti, můžeme pozorovat jaké druhy zvířat lidé v minulosti využívali k hospodářskému účelu či jaké zvířata jedli, popřípadě jak probíhala domestikace dnešních domácích zvířat. Hodně informací skrývají například zuby, které pod sklovinou skrývají materiál pro genetické analýzy, ale to je velmi drahý výzkum.

Zuby jsou tedy důležité….
Ano, archeologové najdou lidské ostatky, které jsou vypreparovány a uschovány. Zuby jsou lepší, než třeba kost, protože sklovina obvykle není tolik popraskaná a uvnitř zubu je materiál pro genetiku lépe zachován. Odborníci des mohou ze zubu zjistit ohromné množství informací, stáří, kondici zemřelého člověka, jestli v minulosti netrpěl podvýživou, ale genetické analýzy jsou velmi drahé, ovšem pokud jsou zuby neporušené tak třeba za dvacet let budou prostředky na výzkum z oblasti genetiky a tak informace z nich bude možné využít.

Tedy díky vývoji můžete ze zubů a kostí zjistit hodně podrobností o nemocech.
Vývoj v archeologii či v antropologii jde rychle kupředu, můžeme zjistit věci donedávna nepředstavitelné, jak naši předkové vypadali co jedli či odkud pocházeli. Dnes měníme celou planetu, ale dříve lidé měnili spíše své bezprostřední okolí. Je zajímavé zjišťovat, jestli lidé reagovali na změny životního prostředí, v jakém prostředí žili a podobně. Mimo jiné během výzkumů odebíráme makrozbytky (skořápky plodů, pyly či semena rostlin, uhlíky), díky čemuž odborníci zabývající se archeobotanikou zjišťují, co zde dříve rostlo, co tehdejší lidé používaly v kuchyni, na čem vařili.

Je tedy úspěch najít třeba pohřebiště…
Kosterní pozůstatky jsou zajímavé obzvláště v případě, kdy byla zemřelá osoba postižena anebo na její kostře jsou stopy po zraněních či velké zátěži. Třeba v Náměšti na Hané nebo v Třebčíně jsme našli mrtvoly lidí s vrozenými vadami. U jedné bylo určeno, že zemřela ve 40ti letech, měla u sebe ozdoby, ale měla vrozené poruchy kloubních jamek, tedy nemohla prakticky vůbec samostatně fungovat v tehdejší společnosti. Může být zajímavé, že už tenkrát se o ni někdo musel starat, že musela fungovat sociální spolupráce, kdy se dokázali postarat i o postižené osoby, které nemuseli vždy vytlačit na okraj společnosti. Patrně tato postižená žena byla pro tehdejší společnost potřebná mohla pracovat jako léčitelka.

Co byste osobně rád na Hulínsku našel?
Většinou zde zkoumáme lidské osídlení z pravěkého období a vzhledem ke stáří nalezených předmětů, je těžké najít z něj něco zachovaného. Osobně by jsem rád nalezl spíše doklady z období středověku, jako například pohřebiště ze střední doby hradištní tedy z doby Velké Moravy.

Co už jste v této oblasti vypátrali?
Záchranné výzkumy díky stavbě R 49 zde probíhají s přestávkami již od roku 2008 doposud. Prozatím byly zde prozkoumány pozůstatky otevřených osad z různých období pravěku, jejíchž obyvatelé se zabývaly hlavně zemědělstvím. Tyto stopy lidského osídlení byly zkoumány na katastrech obcí Pravčice, Količína, Třebětic, Zahnašovic, Martinic, Fryštáku. V Martinicích bylo také zkoumáno žárové pohřebiště z pozdní doby bronzové, pohřby na sídlišti byly zaznamenány na lokalitě Pravčice 3.

Jak se postupuje, když se něco najde?
Nejprve za přítomnosti odborného pracovníka stavbaři tedy odstraní ornici, my to průběžně kontrolujeme, jestli na skryté ploše nejsou nějaké střepy či stopy po zahloubených objektech. Jakmile se něco najde, tak si ta místa označíme, aby nedošlo k poškození archeologických situací. Následně je zahájena terénní část záchranného výzkumu, kdy dochází k průzkumu zahloubených objektů, které jsou dokumentovány, zaměřeny a podobně. Po ukončení výzkumu v terénu dochází k v laboratoři ke konzervaci nálezů, provedení přírodovědných analýz a vypracování nálezové zprávy. Pak je možné nálezy také publikovat či vystavovat.

Pokud se na Hulínsku něco najde, ohrozí to stavbu dálnice?
Je předpoklad, že do podzimu všechny doposud (v roce 2017) odkryté lokality stihneme prozkoumat. Předpoklad je, že na podzim opustíme skryté plochy a stavba bude zahájena. Snažíme se, aby to bylo co nejrychleji.

Stavbaři se obvykle bojí, že když najdou staré mince, nebo jiné archeologické předměty, přijede tým archeologů a rozkope jim zahradu….
To je velmi mylná představa, ale značně rozšířená. Je sice velké množství stavebních aktivit, ale převážná část staveb je z hlediska archeologie negativní. Popřípadě investoři velkých staveb (dálnice, průmyslové zóny), spolupracují s námi, vědí, že než pokud výzkumy začnou v předstihu tak termín stavby bude dodržen. Tedy není třeba se bát. Podobně to je u rodinných domů se obvykle také nic nenajde. Velkou výjimkou byla olomoucká část Neředín, kde celá oblast byla jedna archeologická lokalita kde bylo prozkoumáno ohromné množství zahloubených objektů z různých období, například část římského pochodového táboru.

Jak hluboko bývají nálezy ukryty?
Nálezy bývají v různých hloubkách. Velký vliv na to má eroze půdy, změny koryt vodních toků apod. U Pravčic se zkoumaná lokalita nachází mezi dvěma potoky, jejíchž toky byl značně regulovány a my dnes netušíme, kudy voda tekla v minulosti. Rozhodně jsou tady i povodňové naplaveniny. Nálezy pak mohou být jen pár centimetrů pod povrchem, ale i několik metrů hluboko. Nám obvykle nejde jen o nálezy předmětů, ale také o informace, které získáme společně s nalezenými předměty, protože díky nim může zjistit jak naši předci žili, jak fungovala či jak fungovala tehdejší společnost , kdo ji řídil, apod. Tyto informace můžeme zjistit pouze během výzkumu v terénu.

Co Vás osobně na archeologii nejvíce baví?
Vždy mě zajímala historie a staré věci. Archeologie je dnes bohužel zejména úředničina. Sepisujeme nálezové zprávy, různá hlášení a vyjádření, což je někdy vyčerpávající, ale občas se někde něco najde, zjistí se zajímavé věci… To už každého baví více. Navíc nestále archeolog musí pořád studovat neboť obor se pořád vyvíjí a jsou stále větší možnosti získat nové informace o naší minulosti….

Autor: Marcela Kaniová