To však není případ Petra Čočka ze Stříteže nad Ludinou na Přerovsku, který ve vlastním domě provozuje Malé muzeum minerálů.

„Našel jsem asi jedenapůlcenti­metrový úlomek. Už ho mám vystavený doma ve vitríně,“ pyšně sdělil Čoček.

Podle něj jsou na študlovském jantaru raritní dvě věci; místo nálezu, tedy jihovýchodní Morava, a také původ pryskyřice, ze které jantar vznikl.

„Obvykle totiž pryskyřice pochází z jehličnatých stromů, ovšem tento jantar je původem z listnatého stromu. Ty, jak známo, pryskyřici nemají, ovšem při poškození kmene z nich vytéká zlatočervený výron, ze kterého študlovský jantar vznikl. Proto má taky neobvyklou načervenalou barvu,“ přiblížil Čoček.

Václav Vávra z Ústavu geologických věd Masarykovy univerzity v Brně odhadl stáří študlovského jantaru na asi 40 milionů let.

„Jantar vznikal v třetihorách zatvrdnutím pryskyřice a následným ulpěním například v písku nebo jílu. Na severní Moravě i v severních Čechách se několik nalezišť jantaru vyskytuje, ovšem tam byl donesen na ledovci ze severu. Výskyt na jihovýchodní Moravě je proto neobvyklý, protože tady ledovec nebyl, a jantar tudíž musel vzniknout právě v této lokalitě,“ sdělil Vávra.

Iva Chmelová