Hlavními iniciátory změn jsou obecní úřady v Suché Lozi na Uherskohradišťsku a Vysokém Poli na Zlínsku. Ty dokonce podaly koncem srpna k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku na českou vládu stížnost. A možná i proto si nakonec vydobyly pozornost. Ministerstvo s nimi teď chce spolupracovat. „Je to obrovský posun vpřed, mám z toho velkou radost. Doposud s námi takřka nekomunikovali,“ radoval se starosta Suché Lozi Petr Gazdík.

Ten je také místopředsedou hnutí Nezávislých starostů pro kraj (NSK), které iniciovalo vznik Smlouvy proti daňové diskriminaci podepsané zatím zhruba jedenácti stovkami vesnic a měst.

Těm se nelíbí rozdělování peněz získaných na daních, kdy vesnice dostávají na jednoho obyvatele až šest a půlkrát méně než velkoměsta.
„Chceme, aby byla hodnota každého občana stejná,“ prohlásil již dříve Gazdík. Zatímco například Praha nyní dostane na jednoho občana 23 tisíc korun, ty nejmenší obce obdrží pouze čtyři tisíce.

Pět dní po odeslání stížnosti do Štrasburku se však jednání s vládou výrazně posunulo vpřed. „Ministr financí přislíbil zástupcům Smlouvy proti daňové diskriminaci plnohodnotné postavení při všech jednáních o této problematice,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Schůzky s ministrem Miroslavem Kalouskem (KDU-­ČSL) se zúčastnil i starosta Gazdík. „Třetí týden v září předloží pan Kalousek vládě kompromisní novelu zákona o rozpočtovém určení daní,“ popisoval výsledky starosta.

Tato novela si bere některé prvky z návrhu NSK. „Pokud bude schválená, tak výrazně zvýší příjmy především menších obcí a naopak sníží asi o tři miliardy zamýšlený nárůst příjmů největších měst republiky,“ vysvětloval.

Konkrétně Suchá Loz by měla dostat zhruba o milion dvě stě tisíc korun více. „Většina vesnic by použila peníze na splácení dluhů. My plánujeme třeba i vrt na získávání minerální vody,“ naznačil Gazdík a nyní zvažuje stáhnutí stížnosti u Evropského soudu na českou vládu.

Vysoké Pole na Valašskokloboucku, které bylo Suché Lozi při podání protestu v zahraničí partnerem, ovšem ještě váhá. „Počkáme se stažením na rozhodnutí vlády. Věci se sice pohnuly, ale systém je stále stejně chaotický,“ zdůraznil starosta obce Josef Zicha a předseda Nezávislých starostů pro kraj. Možný větší příliv peněz by pak Vysoké Pole využilo na zkvalitnění kanalizace či přilákání turistů.

Zlínská senátorka za NSK Jana Juřenčáková si váží hlavně toho, že se staly obce a starostové ministerstvu financí partnerem při jednáních. „Ze začátku s námi vůbec nechtěli spolupracovat,“ podotkla.
Někteří členové iniciativy proti daňové diskriminaci ale nechtějí chválit předčasně. „Dokud neuvidíme peníze v obecních kasičkách, neuvěříme,“ řekl starosta Doubrav na Zlínsku Jiří Šulák.

Podobně opatrné hodnocení pokroku volí také město Otrokovice, které se k iniciativě přidalo v pondělí. „Tento kompromis představuje jistý postup vpřed. Chceme ale, aby nakonec zákon o rozpočtovém určení daní vypadal tak, jak si ho představuje NSK,“ sdělil mluvčí tamní radnice Milan Plesar.

Pak by si Otrokovice podle odhadů ročně přilepšily o více než pětatřicet milionů korun, za něž by mohla vzniknout například nová cyklostezka nebo kryté kluziště.

>> PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY ZE ZLÍNSKA