Nyní aktuálně čeká na finanční vyúčtování měsíce března. Pokud bude podle primátorky Ireny Ondrové příznivější než vloni, je reálné, že magistrát začne jednat s vlastníky ještě do komunálních voleb.

„O Riviéře jsme jednali od loňského roku několikrát, a to neoficiálně s ostatními zástupci radnice i s občany. Vloni jsme se báli do koupě jít, protože došlo k daňovému propadu více než sto milionů korun. Pokud budou tentokrát čísla lepší, můžeme e si i více dovolit,“ míní primátorka Ondrová.

Zdůraznila, že na Riviéru město nezapomíná a je stále tématem dne. „Je reálné, že bychom se koupí zabývali už v tomto půlroce. Záleží, jak se domluvíme s vlastníky, zda třeba nepůjdeme do splátek a příští rok do investice. Ale věřím, že se nám zchátralý areál podaří postavit na nohy,“ dodala Ondrová, která nedaleko něj sama bydlí.

Na obnovu není možné podle náměstka primátorky Miroslava Hladíka v současné době žádat dotace. Nicméně, finanční možnosti by se podle něj našly.

„Momentálně nejsou pro město dosažitelné žádné dotační tituly na Riviéru. Pokud by však byla politická vůle, částka na koupi i opravu koupaliště by pro další volební období schůdná byla. Ale třeba bude téma na stole ještě do léta,“ poznamenal Hladík.

Riviéra nebude letos otevřená už čtvrtým rokem. Objekt je na prodej od roku 2007, kdy jej společníci přestali provozovat z důvodu změny hygienických norem, jimž bazény a vybavení koupaliště přestalo vyhovovat.

„Od té doby se snažíme Riviéru prodat. Zájemci už nějací byli, ale zatím jsme se s žádným nedomluvili. Cena čtrnáct milionů korun je k jednání,“ podotkl jeden z majitelů, zlínský radní Zdeněk Blažek. Ten vlastní koupaliště spolu s manžely Karlíčkovými, Špendlíkovými a Josefem Krajčou ze Zlína.

Samotného jej prý mrzí, že je koupaliště zchátralé, protože v areálu prožil s rodinou a společníky patnáct let života.

Pokud by náhodou radnice do obnovy areálu z jakýchkoliv důvodů nešla, rýsují se podle něj dvě možnosti.

„Buď se objeví investor, který najde jiné využití komplexu, nebo do něj bude muset někdo zainvestovat kromě kupní ceny třeba dalších patnáct milionů, aby koupaliště mohlo fungovat. I tak není provoz koupaliště výdělečná činnost, takže by musel počítat se ztrátami,“ poznamenal Blažek.

Obyvatele Malenovic osud Riviéry každopádně dlouhodobě trápí. Do areálu se totiž chodili koupat už před padesáti lety.

„Je to škoda, koupaliště má v podhradí tradici. Věřím, že kvůli hygienickým a právním normám i případným restitucím je velmi těžké jej provozovat. Rádi bychom však, aby měl areál znovu sportovně-rekreační využití,“ sdělil jeden z členů komise místní části Radim Hrubý. Krokem vpřed by podle něj bylo, kdyby se v případě neúspěšného jednání do voleb dostala Riviéra do volebního programu nové reprezentace města.

Nyní jezdí prý občané Malenovic za rekreací nejčastěji do centra Zlína nebo do Otrokovic. Je však pravděpodobné, že od konce června začnou využívat i nově zrekonstruované bazény v nedalekých Sazovicích. K dispozici jim tam bude koupaliště o velikosti 25×13 metrů, brouzdaliště, restaurace i hřiště.

„Kapacita areálu bude tak tři sta lidí,“ doplnil jednatel firmy MRB Sazovice coby investora Pavel Miklík.

Riviéru koupil v roce 1992 Zdeněk Blažek se svými dalšími společníky v dražbě od státu za 1,6 milionů korun. Dalších osm milionů do koupaliště následně investovali. Riviéra tak fungovala od roku 1993 celých čtrnáct let a pyšnila se ve své době největším toboganem v České republice v délce 102 metrů.

Zdeněk Blažek získal v dražbě v 90. letech také s jinými třemi společníky dnešní Koupaliště Zelené, a to za 3,2 milionu. To pak společně prodali městu v roce 2000 za více než deset milionů korun.

Magistrát naopak prodal asi před patnácti lety koupaliště Žluté na Januštici kvůli výstavbě obchodního domu Kaufland. Město se také zbavilo koupaliště v Loukách, které nabídlo nynějšímu provozovateli za jednu korunu. Krátkou dobu po revoluci fungovalo ve městě i Baťovo koupaliště nad autobusovým nádražím, které však zaniklo rozpadem Svitu. Nyní budou na jeho místě laboratoře Univerzity Tomáše Bati.