V době získání finančních prostředků a služeb měl vědět, že svým závazkům nedostojí. Tím měl podle žalobce způsobit škodu za neuvěřitelných patnáct milionů korun. Za to mu v případě prokázání viny trestného činu podvod hrozí až desetiletý trest vězení.

Naposledy ve Zlíně rozhodl senát krajského soudu přesně před rokem o tom, že Čechmánek je nevinný a že se vytýkaného jednání nedopustil. V době, kdy měl sjednávat své finanční závazky, měl totiž podle soudu vlastnit nemovitý majetek, který je značně převyšoval.

„Rozhodně nebyl podnikatel s nějakou erudicí nebo dlouhou dobou podnikání. Soud nemá kromě těchto závazků jakékoliv jiné důkazy, které by svědčily o prokázání subjektivní stránky trestného činu. Tedy nevyváděl majetek, nepřeváděl ho na jiné osoby. Nesnažil se ho jiným způsobem umenšit. Naopak, jak uváděl a nebylo to soudem vyvráceno, snažil se zajistit půjčky, prodat část svého majetku a bylo rozjednáno vstoupení investorů do jeho největšího podnikatelského záměru, kterým byl Pivovar Čechmánek," zdůvodnil před rokem třetí zprošťující rozsudek krajského soudu ve Zlíně soudce Radomír Koudela.

S tímto rozhodnutím ale Vrchní soud v Olomouci (VS OL) nesouhlasil a letos na konci června rozhodl o vrácení věci zpět na krajský soud ve Zlíně. Tentokrát však k jinému senátu. Podle rozhodnutí odvolacího soudu prvoinstanční soud nerespektoval pokyny odvolacího soudu k doplnění dokazování.

Jak pro Deník připomněl mluvčí VS OL Stanislav Cik, soud prvního stupně ve svých třech zprošťujících rozsudcích uzavřel, že obžalovaný měl celkově jmění v nemovitém majetku, jehož hodnota přesahovala výši jeho závazků.

Proto nebyla naplněna subjektivní stránka naplnění zločinu podvod. Vrchní soud to však označil za nekritické přejímání verze obhajoby týkající se výše majetku přesahující Čechmánkovy závazky.

„Přičemž v posledním zrušujícím usnesení vyslovil VS OL závěr, že od března 2013 neměl podle znalce obžalovaný volné finanční prostředky, z nich by mohl hradit své závazky. Také nemohl disponovat se svým nemovitým majetkem, protože byl limitován zástavou bank, které mu poskytly úvěr,“ vysvětlil postoj odvolacího soudu Stanislav Cik.

Špatné podnikatelské rozhodnutí a kroky byly pro Romana Čechmánka osudné, čímž se u soudu hájil. Vymstilo se mu prý to, že se rozhodl investovat v několika náročných projektech najednou. Ať už šlo o stavbu minipivovaru ve Zlíně, bytového domu v Holešově či o přestavbu statku na hotel v Chorvatsku. Jak Čechmánek několikrát zdůraznil, zničila ho insolvence.

„Kdyby věřitelé podali žalobu k civilnímu soudu a nepožadovali ji, byl by dluh už splacen,“ uvedl mimo jiné obhájce obžalovaného Tomáš Štípek.