Stejně jako drtivou většinu postižených i jeho náhlý příval vody překvapil. „Kolem šesté hodiny večer se nám začala tlačit do zahrady voda z nedalekého hřiště. Vyběhl jsem proto ještě ven, abych pomohl manželce posbírat prádlo,“ líčí poslední okamžiky před pohromou Radovan Škabraha.

Hned poté už se do zahrady začala proudem valit voda z rozbouřeného potoka. „Během necelých patnácti minut už jsem měl po kotníky vodu. Chvíli na to už byla i v domě,“ kroutí nevěřícně hlavou mladý muž.

Záchranou měla být cesta do Valašského Meziříčí k příbuzným. „Stihli jsme ještě s manželkou obléct naše tříletá dvojčátka a uložit je do autosedaček. Odjet už se nám ale nepodařilo. Nakonec jsme skončili i s dětmi v sousedním domě u tchýně,“ vypráví otec rodiny.

Co bude dál Radovan Škabraha ještě netuší. „S manželkou jsme akorát vynosili ven zničené koberce. Kontaktoval jsem taky pojišťovnu. Doufáme, že nám pomůže i město,“ věří Krhovjan.