Pane profesore, stál jste u zrodu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Ta v těchto dnech oslavuje dvacet let existence. Co bylo při přípravách na její vybudování nejtěžší?

Při přípravách bylo asi nejtěžší přežít (úsměv).

Jste spokojen s tím, jak se univerzita rozvíjí? Čekali jste, že se jí bude tak dařit?

My jsme měli ještě daleko větší ambice. Když si umanete cíle, záleží na situaci a podmínkách. Máme prostor k rozšiřování do mezinárodního prostředí, to je jedna z cest. Protože český vzdělávací trh je prakticky již obsazen a rozdělen. V některých segmentech lze mít zahraniční studenty a vytvářet pro ně vzdělávací aktivity, a na to je možné navázat výzkumný potenciál. Protože každý zahraniční student, který ve Zlíně studuje, je pak provázán s místem, kde studuje. Vytváří se tím mezinárodní infrastruktura.

Co byste přál narozeninám Univerzity Tomáše Bati?

Ať se rozvíjí dál, protože nejhorší je, když univerzita zůstane stát. Musí jít pořád dopředu. Myslím, že nová generace, která na zlínské univerzitě nastupuje do funkcí, tu vizi udrží. I tu mezinárodní, a to proto, aby byla nejlepší.