Osobní sekretářky Libora Lukáše mu prý sestavují časový harmonogram také na víkend. „Organizují mu i osobní záležitosti, jako jsou rodinné křtiny či oslavy,“ nevěřícně kroutil hlavou Rudecký.

Sám s představitelem Zlínského kraje absolvoval od osmi rána do sedmi hodin do večera pět akcí. „Jeli jsme se podívat na nově zrekonstruovaný Dětský domov na Lazech, otevření baby boxu a kožní oddělení Baťovy nemocnice. Potom jsem byl přítomen diskusi o regionální inovační strategii v šestnácté budově Svitu a pokračoval jako doprovod na zasedání nejvýznamnějších podnikatelů z kraje do Baťovy vily,“ popsal student druhého ročníku fakulty managementu a ekonomiky zlínské univerzity.

Nebylo prý přitom pro něj příliš obtížné se v doprovodu hejtmana ocitnout. „Výhodou bylo zřejmě to, že jsem byl loni v mrakodrapu na stáži. Letos o prázdninách jsem se zeptal a vyšlo to,“ dodal s úsměvem Rudecký.

Jako projev díků věnoval hejtmanovi knihu o vnitřní lidské energii. „Hned se mě zeptal, jestli mi připadá unavený,“ popsal student. „Ale právě naopak. Obdivuji pana Lukáše za to, jak dokáže být pořád čilý,“ doplnil.

Hejtman: Nemohu být ikonou, na kterou se chodí kdekdo dívat

Hejtman měl tuto zkušenost vůbec poprvé. „Michal byl zvídavý a dokonale se vžil do role pozorovatele. Možná je ale trochu škoda, že poznal jen výseč mého skutečného pracovního dne,“ sdělil Lukáš.

Nechce však prý, aby se z podobné akce stala pravidelnost. „Pokud bych viděl, že má někdo skutečně velký zájem jako on, nebráním se tomu. Nemohu být ale ikonou, na kterou se chodí kdekdo dívat,“ dodal.