V Šanově je dokonce i muzeum této letecké bitvy.

close Obec Šanov zoom_in „V muzeu jsou exponáty, které se podařilo najít v okolí obce. Jsou to různé kusy letadel, ale i dokumenty či výstroj pilotů. Sbírka je však soukromá. Majitelem nálezů je pan Michael Žitník. Velkou část sbírek našel v okolí Šanova už jeho otec," prozradila starostka Šanova Božena Sukaná.

Podle ní si lidé do muzea najdou cestu především v létě. Muzeum se otvírá na požádání a vstupné je dobrovolné. Kromě turistů z regionu jej hodně navštěvují i Američané. Například rodinní příslušníci aktérů tragické bitvy.

Bohaté kulturní vyžití

Za obcí už jsou jen hraniční kopce a lesy, přesto tu lišky rozhodně nedávají dobrou noc. Společenský život i počet akcí by mohla pětistovce šanovských občanů závidět nejedna mnohem větší obec.

O kulturní a sportovní vyžití se starají místní hasiči, včelaři, myslivci, členky klubu seniorek a v neposlední řadě členové místního Sokola, včetně takzvaných starých pánů. Místní šikovné seniorky také pletou čepičky pro předčasně narozené děti. Čepičky a ponožky pak darují krajské porodnici ve Zlíně.

Včelařské odpoledne, setkání Šanovů, setkání na hraničním hřebeni na Peňažné, Mezinárodní fotbalový turnaj, školní karneval…

Výčet kulturních akcí, kterých se obec účastní nebo je pořádá, je velký. close Obec Šanov zoom_in

Sportovci si přijdou na své při lyžovačce na obecním vleku. Na čtyřsetmetrové sjezdovce se naučili lyžovat snad všichni místní. U obsluhy vleku se střídají místní zastupitelé a členové sportovního oddílu. Po lyžovačce si dokonce můžete opéct klobásku v krbu lyžařské chaty.

Mezi oblíbené akce tak patří i amatérský závod na lyžích. Jede se, jak jinak, o flašku páleného. Na své si však přijdou i děti. Ve své kategorii soutěží například o rukavice, lyžařské brýle a další užitečné věci. Vlek rádi využívají i běžkaři, kteří se nechají vyvézt na horizont a užívají si bělokarpatskou hřebenovku.

Šanov je na pomyslném pomezí Slovácka a Valašska. Nikoho tedy nepřekvapí, že se tu dodržují tradice.

S organizací fašanku se střídají místní spolky. Velikonoční mrskačce tu ještě předchází řepotání. Chlapcům s tragači a hrkačkami se tu proto říká řepotáci. Obcházejí tu tři králové. U svateb se ještě drží zvyk takzvaného „zatrhávání" a i máji tady staví ručně.

Kroj Šanovští nemají

„Jenom nám ji každý rok někdo hned zřeže. Vzhledem k tomu, že ji u nás ani nikdo nehlídá, jako dodržování tradice mi to nepřipadá. Beru to jako zbytečný vandalismus," nelíbí se starostce. Dřív se tu držel i zvyk malování branců. Odvedenci rádi malovali po obci různé méně či více trefné nápisy. Ovšem kroj Šanovští nemají.

„Dokonce si ani nepamatuji, že by tu někdy dřív nějaký byl," zavzpomínala Jaroslava Stejskalová, obyvatelka obce.

close Obec Šanov zoom_in

Vesnice s tak krásným okolím nemá ani nouzi o místa na výlet. Podle starostky se chodí na procházky všude. Přesto se najde několik oblíbených cílů. Jedním z nich je například památník letecké bitvy nad obcí. Jako z pohádky působí také v lese ukrytá myslivecká chata. Stojí tam už od druhé světové války.

„Původně ji používali Němci k hlídání hranice se Slovenským štátem," připomněla Jaroslava Stejskalová.

Se zajímavými místy se často pojí i zajímavé pověsti a legendy. Nad Šanovem tak kdysi prý stával kočičí hrádek. Skály, kde žily desítky koček, které každou noc scházely do obce a obtěžovaly její obyvatele. Vždy když se v obci kope studna nebo základ domu, doufají místní tajně v nález tureckého pokladu.

I tato legenda se v obci traduje. Ostatně Turků a dalších nepřátelských armád si obyvatelé v blízkosti hraničních průsmyků užili dost a dost. Vždyť i název Šanov má spojitost s hlídáním hranic.

„Původní význam slova šance je něco jako výhled, pozorovatelna. Odtud tedy patrně Šanov. Podle literatury byl v lesích nad obcí za Rakouska –Uherska opevněný srub," doplnila starostka.

Ten měl patrně hlídat zemskou hranici před postupujícími Turky. Ostatně prý ještě dnes je možné najít starý rakouský hraniční sloup. Malá obec nepokulhává ani co do vybavenosti.

close Obec Šanov zoom_in Dva obchody, hospoda, kaple, kde se slouží mše, dětská hřiště, sjezdovka, škola, školka a hlavně vlastní vodovod, kanalizace i čistička odpadních vod. To jsou zařízení, kterými se může pochlubit málokterá obec.

Sídlí tu i živnostníci. Přímo v obci tak najdete zedníky, malíře, instalatéra i kovovýrobu. Podle odhadu starostky by mohlo být přímo v obci kolem dvaceti pracovních míst.

Další lidé pak dojíždějí za prací do Slavičína, Klobouk, Bojkovic a někteří i do Zlína. Obec se ani nikterak nevylidňuje. Škola i školka jsou plné dětí a do obce se i čas od času někdo přistěhuje. Vylidňování venkova tak není problém, který by se týkal Šanova.

Šanov v číslech

73 – tolik let už je spolu jeden šanovský manželský pár

1 – pátý ročník místní školy tvoří jen 1 chlapec

400 – tolik korun platí místní občané paušál stočného. Děti jen 230 korun

98 – je věk nejstaršího občana a také nejstarší občanky obce. Oba se narodili ve stejný měsíc

90 – metrů je převýšení místního čtyři sta metrů dlouhého lyžařského svahu. Celý den můžete lyžovat za 120 korun

415 – je průměrná nadmořská výška obce. Okolní kopce se pohybují většinou kolem 650 m n. m.

Kuriozity ze Šanova

- obec spadala pod Slavičín a spolu s Rudimovem byla mezi prvními, která se od města odtrhla

- na místním svahu se lyžuje asi třicet dní v roce. Kromě víkendů i některé středy

- Šanov často měnil název. V literatuře jej zmiňují i jako Schonob, Schonov, Ssanow, Schanow, Šanow, Šánov a dnes tedy Šanov

- 29. srpna 1944 byl nad Šanovem sestřelen americký letoun B–17 G. Zahynulo zde 9 letců. Padákem se zachránil pouze jediný člen posádky, velitel letadla Thayne L. Thomas, který dopadl mezi stromy a s pomocí místních občanů překročil slovenskou hranici, odkud se dostal zpět do USA

- v Šanově se v roce 1977 narodil patnáctimiliontý občánek tehdejšího Československa.

- Nejčastější jména jsou Ščuglík, Kalík, Štefaník, Sukaný