„Údolí Vsetínské Bečvy a Nedašovsko jsou jedny z mála lokalit v České republice a střední Evropě, kde se tento rovnokřídlý hmyz ještě v poměrně hojném počtu vyskytuje,“ uvedl Konvička. V lokalitě žije několik set samic a více než tisícovka samců. „Dříve se vyskytovala saranče vrzavá téměř všude. V posledních několika letech jich však začalo výrazně ubývat,“ posteskl si zoolog.

Může za to prý změna ve způsobu zemědělského hospodaření, zejména úbytek tradičních ovčích pastvin. Odborníci poměrně vzácný hmyz chytají a značkují barvou na včely. „Snažíme se tak zjistit, jak velká je na Valašsku populace saranče vrzavé,“ řekl Konvička. Zkoumat však budou i to, jaké hospodaření jim nejvíce vyhovuje, s jakými ostatními druhy sarančat a kobylek žijí na jednom biotopu a další faktory.

„Zjišťovat chceme i chování různě velkých populací,“dodal Konvička. Získané poznatky by měly odborníkům pomoci zachránit tento jedinečný druh před vyhynutím. „Na pastviny je vázána i celá řada dalších existenčně ohrožených bezobratlých, proto by ochrana tohoto druhu měla zajistit i ochranu spousty dalších,“ dodal.

Saranče vrzavá měří 23 až 32 milimetrů. Samice bývá větší než samec. Hmyz je většinou zbarvený šedohnědě, červenohnědě nebo žlutohnědě. Zadní křídla má červená. Obě pohlaví vydávají vrzavé zvuky, díky nimž si vysloužila i název. Samičky tak činí vsedě a při skoku, jelikož nelétají. Samci naopak vrzají hlavně za letu. Saranče vrzavá žije v horách na slunných svazích, na suchých pasekách a loukách.