„Lidé vidí za úspěšnou operací, která jim třeba zachránila život, často jen osobu operatéra a jeho zručnost. Málokdo si uvědomí, že chirurg operoval speciálními nástroji, které musel někdo vyrobit, předtím naprojektovat a spočítat a úplně na začátku vymyslet. Nebo se radujeme ze svíčkové na talíři, ale nedochází nám, že někdo se předtím musel starat o chov krav a o to, čím budou krmeny. Denně si kupujeme chleba a nepomyslíme přitom na toho, kdo šlechtí obilí. Přitom tyto věci spolu souvisejí," připomíná nejen svým studentům Vojtěch Křesálek, fyzik a ředitel Ústavu elektroniky a měření na Fakultě aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati (UTB). Že jeho úvaha není nic samozřejmého, demonstruje na přístupu politiků a na zákonech, které jako by s vývojem, vědou a vynálezy ani nepočítaly.

Někdy se ale i na „šílené" vědce usměje štěstí. Stalo se to i Vojtěchu Křesálkovi, když se povedlo v rámci projektu UTB díky grantu z evropských fondů vybudovat několik unikátních laboratoří, které teď budou sloužit zlínským studentům i podnikatelům. To, co se v nich bude nebo může všechno dít, připomíná trochu science fiction. Podle docenta Křesálka ale nic z toho není nemožné.

Kaplička neboli bezodrazová komora

Jednou z vybavených místností, kterou se už škola pochlubila na Veletrhu příležitostí, je takzvaná bezodrazová komora neboli laboratoř bezodrazové kompatibility. „Říkám jí kaplička a mohly by se v ní i konat svatby," žertuje vědec.

Místnost je ze všech stran osázena velkými bílými hroty a dá se hermeticky uzavřít, takže tu přestanou fungovat mobilní telefony.

„Je vybavena špičkovou technikou, a to z hlediska světového standardu," říká už s vážnou tváří Křesálek. V laboratoři se měří vyzařování u jakéhokoli elektrického či elektronického přístroje a zároveň se zjišťuje, jak jsou tyto přístroje odolné proti rušení signálu.

„Tímto testem musí projít každý výrobek, který má jít na trh," dodává Křesálek. Zlínská bezodrazová místnost je ale výjimečná tím, že je poměrně prostorná a vysoká.

„Bude se tu moci zkoušet automatizační, komunikační, počítačová, ale třeba i automobilová nebo letecká technika," přibližuje specialista.

Právě s touto laboratoří souvisí Křesálkova vize zaměřená na družice.

„Evropská unie má tendenci být kosmickou velmocí, stejně jako USA, Rusko a Čína. Nosiče Ariane už na to máme, tak proč bychom třeba přímo tady ve Zlíně nemohli vyvíjet družice nebo jejich části?"

Že tuto vizi považuje univerzita za reálnou, dosvědčuje i bílá kopule na střeše jedné z jejích budov. Je to prostor připravený na komunikaci přes družici. „Jedním ze záměrů projektu je právě měření elektroniky v letadlech a v kosmické technice. Nebude tu žádná sériová výroba, ale jsme připraveni dělat špičkové přístroje kusově," dodává Křesálek.

Plně by měla být laboratoř vybavena do konce roku a pak nabídne své prostory k využití firmám v okolí. „Družice a letecká technika přijdou ke slovu v horizontu čtyř až pěti let," odhaduje.

Naprosto jedinečný je v rámci České republiky takzvaný vektorový analyzátor. Ten pomáhá rozpoznávat materiály až do 325 gigahertzů. „Pomocí něj se dají studovat elektrické obvody, zejména komunikační, a také materiály, které se v této oblasti používají," upřesňuje Křesálek.

Další rarita mikroskop, který zobrazuje atomy

Podobných mikroskopů je v tuzemsku víc. Ten, který má teď k dispozici zlínský Vědeckotechnický park, je ale jedinečný.

„Umí se dívat na buňky a polovodiče v oblasti mikrovlnných frekvencí. Už se o jeho využití přihlásil ke spolupráci Fyzikální ústav Akademie věd," těší zájem Křesálka. Díky mikroskopu, který sleduje takzvané difuzní pole, mohou technologové zjistit, jak se chová například tranzistor a jestli je možné jej zmenšit a do určitého čipu jich díky tomu umístit víc. Tím je potom čip inteligentnější.

„Mobil nebo počítač je pak výkonnější," uvádí příklad univerzitní vědec. Při studiu mikroskopu ale Křesálek narazil i na jiné souvislosti.

„Dá se jím například zobrazit molekulární přenos fotosyntézy. To je taky fantastické. Jestliže totiž umíme toto, pak umíme zobrazit gen a strukturu buňky. Tedy i tento mikroskop by se zřejmě dal využít k účelům biomedicíny," uvažuje jeden z otců Vědeckotechnického parku Vojtěch Křesálek.

Ač zaměřením fyzik, je ředitel ústavu elektroniky a měření přesvědčen, že narozdíl od 20. století, které patřilo objevům fyzikálním, to jednadvacáté bude patřit zejména biologickým a biochemickým disciplínám a jejich aplikacím v medicíně.

„Věřím tomu, že během deseti let bude vyvinut umělý život sestavený z atomů v laboratoři. Bude se rozmnožovat a bude si předávat informace. Technicky je to už nachystané," předpovídá fyzik, rocker a milovník umění Vojtěch Křesálek.

Skenery pro všestranné využití

Další raritou ve Vědeckotechnickém parku je laboratoř s takzvanou terahertzovou spektroskopií. Je to oblast, která byla ještě donedávna lidem nepřístupná. Změnu přinesl až objev femtosekundového laseru.

„Využití terahertzové spektroskopie může být široké. Asi nejznámější jsou skenery zavazadel na letišti. My se chceme zaměřit na archeologické nálezy a na studium uměleckých děl," uvedl fyzik Vojtěch Křesálek.

Inspirace v Anglii pomoc ženám, které onemocní rakovinou prsu

Projekt, který je nyní v plenkách a počítá s využitím terahertzové spektroskopie, připravuje docent Křesálek ve spolupráci s primářem Gynekologicko-porodnického oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati.

„Jedná se o vyšetřování rakoviny prsu. Viděl jsem tohle využití v Cambridgi a to mě inspirovalo," vypráví Křesálek.

Když se dělá analýza buněk po operaci karcinomu prsu, ví histolog na 76 procent, zda je buňka nemocná, či zdravá. Terahertzová spektroskopie má ale údajně účinnost až 98 procent.

„Bylo by to úžasné. Velká část žen, které jsou rok po operaci zpátky v nemocnici, by se vracet nemusela," říká Křesálek, který chce s vědci v Cambridgi zaměřit výzkum i tímto směrem.

Vědeckotechnický park očima zakladatele

Projekt Vědeckotechnického parku a projekt regionálního výzkumného centra CEBIA-Techna na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně vznikly před čtyřmi lety a spojily se. Jejich cílem je zvednout průmyslovou úroveň v regionech mimo velká centra a hrazen je z větší části Evropskou unií.

Přemýšleli jsme, co bychom mohli nabídnout regionu, abychom jednak udrželi v místě schopné studenty a současně nabídli zdejším firmám služby, které by si ony jinak nezaplatily, protože jsou drahé. Tyto dva efekty jsme se snažili spojit i s tím, co může fakulta a celá univerzita využít při výuce. Tak vznikl technologický park.

Firmy v něm dostanou lepší podmínky, pokud jde o nájem i o vybavení. A fakulta aplikované informatiky získala několik unikátních laboratoří. Celý projekt se rodil obtížně. EU nakonec financovala stavbu parku i část jeho technického vybavení. Univerzita zase poskytla druhou důležitou část, a to myšlenky a vize.

Stavba vědeckotechnického parku stála téměř 220 milionů korun. Celkem 75 procent nákladů na projekt získala zlínská univerzita z prostředků Operačního programu Podnikání a inovace, zbývající čtvrtinu financovala z vlastních zdrojů.

Vojtěch Křesálek, pedagog na UTB

AUTORKA JITKA VOGLOVÁ