„Táta je můj parťák a kamarád. Vše, co řešíme ohledně chodu firmy, řešíme nejdříve spolu,“ říká Tomáš.
Malá firma na Zlínsku je důkazem toho, že když si jdete za svým, může se vám splnit sen.
Ve firmě pracuje patnáct lidí včetně brigádníků a opravdu se mají co otáčet. Předvánoční období je v plném proudu, platí už stop stav na vánoční objednávky a šije se tu jeden pár za druhým. Co je pro ně typické?
Žádná velkovýroba nebo sériový prodej – u každé boty od začátku ví, komu bude patřit. Objednávkou to začíná. Vytiskne se karta zákazníka, která provází pár bot od začátku do konce.
„Pro nás je důležité, že šijeme boty na zakázku konkrétním lidem. Máme i půlčísla, dokážeme vyrobit každou botu jinak velkou, přesně podle požadavků zákazníka,“ vysvětlujte Tomáš Jančařík.
Jeho otec Miroslav, který vystudoval kožařskou školu ve Zlíně, se v obuvnictví pohybuje přes třicet let. Prošel mnoha obuvnickými firmami v regionu, čtyři měsíce pracoval v Indii, dlouhou dobu ve Francii a kolem roku 2012 ušil své vlastní první boty.
Šil nejprve pro sebe, rodinu, nejbližší přátele. Pak se rozhodl představit své zboží na trzích po republice. Jeho boty měly úspěch a zakázek přibývalo.
Začátky v obýváku
Doma, doslova v obýváku, otec a syn boty vymysleli, nastříhali a na finální šití jezdili do obuvnické firmy na Zlínsku. A nebyli tam sami. Zlínské boty získávaly opět na oblibě a výrobna byla plná.
„V listopadu 2019 to vypadalo, že budeme muset se šitím skončit. V období před Vánocemi je vždycky nejvíce zakázek a hrozilo, že je nebudeme mít kde dokončit,“ popisuje Miroslav Jančařík.
A do toho přišel covid.
„Zavíraly se hranice a my s tátou jeli do Polska pro výrobní stroj,“ popisuje Jančařík junior. Cesta to byla v celku dobrodružná. Zastavili v malé vesničce u Varšavy téměř na konci světa. V domě, kde měli stoje koupit, zvonili, zvonili a stále nic.
„Vrátili jsme se do dodávky a byli už zoufalí, že to celé bylo zbytečné a že opravdu musíme skončit. Potom se ale v okně zachvěla záclona a za chvíli z domu vyšel muž, typický polský obchodník,“ vzpomíná teď už s úsměvem mladý obuvník.
„Zavedl nás do stodoly, kde bylo všechno, na co si vzpomenete, včetně starého mercedesu. Ale hlavně naše šicí stroje. Zaprášené, ale funkční a za zlomek ceny, než kdybychom museli pořizovat nové.“
S vlastními stroji už otci a synovi nic nebránilo v tom, aby se posunuli ve výrobě dál. Přibyly vzory, barvy, zákazníci si mohou vybrat ze třiceti odstínů. Z materiálů jsou stále věrni kůži, i když připouštějí, že do budoucna zvažují i vegan varianty.
„Ještě tři roky zpátky jsme jezdili pro materiály do koželužny do Otrokovic. Firma ale bohužel zavřela, tak jsme hledali dál. Teď vozíme kůže z Itálie,“ říkají Jančaříci.
Jinak ale většinu komponentů nakupují od českých výrobců, například podrážky jsou z nedaleké rodinné firmy v Bojkovicích. Jak říkají, těžkosti jim pomohly jít dál. S vlastními stroji, vlastními zaměstnanci a s myšlenkou na budoucí vlastní prostory.
Showroom v Praze
Firma Jančařík nedávno dosáhla další mety a otevřela svůj první showroom v Praze. Proč rovnou v hlavním městě? Je to pupek světa, smějí se otec se synem. K Praze mají prý zvláštní vztah.
"Trhy na Náplavce, kde rodiče s prodejem začínali, jsou naše srdcovka,“ vysvětluje Tomáš Jančařík.
„A navíc máme spoustu zákazníků z Čech, takže je to vlastně záchytný bod, aby nemuseli jezdit až k nám na Moravu. Ale i v Praze to funguje tak, že zákazník přijde, prohlédne si modely, vyzkouší, my mu poměříme nohu a vyrobíme pár přímo pro něj,“ dodává mladý obchodník.
A jaké má ambiciózní rodina další plány? Otevřít showroom také v Brně či v příštím roce doplnit nabídku bot o moderní a stále populárnější barefoot obuv.
21
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
