VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sedm z deseti lidí v roce 1989 na převrat připraveno nebylo

Zlín - Dvaadvacet let. Přesně taková doba uplynula od jedné z největších událostí v historii našeho státu. Policejní brutalita vůči studentům v Praze tenkrát odstartovala revoluci v celé republice.

19.11.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Evžen Báchor

Revoluce dorazila do Zlína se zpožděním, hned o ní věděli jen posluchači Svobodné Evropy

Akt ve znamení sametu přinesl tehdejšímu Československu demokracii. Deník se pokusil vrátit zpět časem a zjistit, jak lidé ze Zlínska na toto období vzpomínají.

Například třiasedmdesátiletá Marie Opravilová ze Zlína vítala takovou událost s nadšením. „Měla jsem tenkrát těžké období kvůli rozpadu manželství, listopadové události jsem brala s radostí. Byly to tedy rozporuplné chvíle,“ zavzpomínala už dříve žena, která je za současný systém vděčná. „Nadšená z dnešní politické a morální situace ale nejsem. Nelíbí se mi chování lidí vůči sobě. A všechno to začíná seshora,“ míní žena.

Zprávy o revoluci 17. listopadu v Praze se na Zlínsko dostaly několika způsoby. Ihned o nich věděli pouze ti, kteří zrovna poslouchali rádio Svobodná Evropa. Zlínské nadšení pro převrat rozpoutali až herci zlínského divadla o den později.

„Vyhlásili jsme, že stávkujeme. Před začátkem představení jsem přečetl výzvu pražských studentů a herců, kteří začali v ten den stávkovat jako první. Diváci byli překvapení, většina však v poklidu odešla,“ zabrouzdal v paměti tehdejší herec Ivan Kalina.

Když se dal potom dohromady s dalšími lidmi, založili zlínské Občanské fórum. Demonstrace poté ve Zlíně vypukla 21. listopadu, když se nejprve na náměstí Míru sešly desítky, stovky a pak dokonce tisíce lidí.

„Najít někoho, kdo nebyl pošpiněný režimem a zároveň schopný, nebylo jednoduché. Jezdili jsme i po obcích a přesvědčovali lidi o správnosti kroků. Sedm z deseti jich nebylo v té době na převrat připraveno. I po čtyřiceti letech klavírování váhali,“ dodal člen koordinačního výboru Občanského fóra Michal Preininger.

Zlín v té době povzbudil i další pozitivní fakt. Vrátil se Tomáš Baťa. „Byl to jeden z vrcholů listopadových událostí. Symbol Zlína s sebou přivezl naději. Prohlédl si obuvnický závod a zúčastnil se i shromáždění na náměstí,“ vzpomněl ředitel Státního okresního archivu Zlín David Valůšek.

Zlínské osobnosti: jak prožívaly r. 1989

Jsou veřejně známí a často se o nich mluví. Na chodníku byste je zřejmě poznali. Ale před dvaadvaceti lety? Co vlastně dělali a jaké byly jejich příběhy v období revolučního listopadu v roce 1989?

Prodejce aut Ladislav Samohýl, trenér zlínských hokejistů Rostislav Vlach, primátor Zlína Miroslav Adámek a ředitel Městského divadla Petr Michálek se Deníku svěřili, jak jejich život v té době vypadal.

„Měli jsme tehdy rušno se stěhováním aut od zimního stadionu do nových prostor. Takže to bylo dost náročné podnikatelské období,“ říká Ladislav Samohýl.

Navíc měli prý bezmála rok před revolucí Samohýlovi plné ruce práce s novou zakázkou. „Na konci roku 1988 šel do prodeje model Favorit, který jsme prodávali, a měli tedy následující rok co dělat,“ dodal podnikatel.

Současný trenér HC PSG Zlín byl v období revoluce v roli svých nynějších svěřenců a proháněl se po ledové ploše. „Jeli jsme do Litvínova a tam jsme jako akt solidarity s revolucionáři utkání nesehráli. Byl to pro nás jen takový výlet. Vrátili jsme se domů a pak se utkání dohrálo o nějakou dobu později,“ pousmál se Vlach.

Zajímavou vzpomínku má na politický převrat i primátor Miroslav Adámek, který změny režimů poznal doslova při procházení branou. „Byl jsem od podzimu 1989 na vojně v Kroměříži, když revoluce vypukla. Takže jsem tam vešel z komunismu a o několik týdnů později vyšel do demokracie,“ směje se primátor. Zábavný je také záznam v jeho vojenské knížce. „Hned po vojně jsem vyrazil do Říma. To mi napsali i do záznamů, kde je doteď ozdobou nápis Propustka udělena do obce Řím,“ zavzpomínal Adámek.

Jako 12letý prožíval revoluci nynější ředitel zlínského divadla Petr Michálek. „Revoluci mám v mysli vrytou z pohledu dítěte. Rodiče sledovali zprávy a já vzpomínám na hrdě nošenou českou trikoloru na teplákovkách,“ vzpomněl Michálek.

Autor: Marek Houser

19.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Den zdraví ve zdravé škole
21

Bulgur, kuskus, nebo čočkový salát: běžná jídla na základní škole

Žena je psychicky nemocná.

Hledá se Naděžda Skácelová

AKTUALIZOVÁNO

To jsou oni! Poslanci, kteří budou hájit zájmy Zlínského kraje

Profily poslanců zvolených ve Zlínském kraji  

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Chceme se omluvit fanouškům. Bylo to hrozné, říká Bačo.

Fotbalistům Zlína to proti Mladé Boleslavi před domácím publikem vůbec nejde.

Lidovec Benešík: Česku je to jedno. Slovák či Japonec

„Česká republika je maximálně tolerantní země. Když se podíváte na to, že volby vyhráli ekonomičtí migranti, tak jednoznačně můžeme EU říct, že nejsme žádní xenofobové. U nás je to jedno: Slovák nebo Japonec,“ sdělil Ondřej Benešík jediný lidovecký poslanec z našeho kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT