Kolik má v současnosti Městská policie Zlín strážníků?

Tabulkově máme 96 zaměstnanců, z toho 94 strážníků.

Je tento počet dostačující?

Za optimální bych pro město Zlín považoval počet 100 strážníků, abychom mohli na stálo doplnit čtyři strážníky do nově vzniklého okrsku Kostelec – Štípa, který je u ZOO Lešná. Ale zda to někdy bude, je jen na rozhodnutí Rady města Zlína.

Jak vůbec mají strážníci rozdělené teritoria a kolik obcí či městských částí mají na starost?

Zlín je z hlediska organizace výkonu služby rozdělen na centrum a tři okrsky, a to Jižní Svahy, Malenovice a již zmíněný Kostelec – Štípa. Vedle centra, kde vykonává službu nejvíce strážníků, pak v každém z těchto teritorií slouží optimálně jedna hlídka z místního okrsku. Dále zde působí útvary s celoměstskou působností, mezi něž řadíme takzvanou Rychlou operativní jednotku a Útvar kynologické služby.Co se týče místní působnosti, kromě Zlína působí naši strážníci na základě veřejnoprávní smlouvy také v obcích Fryšták a Hvozdná. A o podobné spolupráci nyní jednáme i s Veselou.

Když už jste zmínil Rychlou operativní jednotku, nebo-li také „Rojku“. Mohl byste přiblížit náplň její práce?

Strážníci zařazení do této jednotky mají kromě odborných znalostí a dovedností týkajících se policejní práce také další specializovaný výcvik. Týká se především poskytnutí neodkladné přednemocniční péče, práce ve výškách, vyprošťování osob apodobně. Kupříkladu jen za loňský rok vyjížděli pětadvacetkrát na pomoc lidem, kteří třeba zůstali ze zdravotních důvodů uvězněni ve svých bytech nebo k těm, kteří se nemohli dozvonit na své příbuzné nebo sousedy a měli strach o jejich život. Hlídka ROJ umí slanit do bytu nebo jej otevřít speciálními pomůckami. Pokud je člověk zdravotně indisponován, umí mu rovněž poskytnout první pomoc.

Znamená to tedy, že ROJ má i nadstandardní techniku a vybavení?

Hlídka ROJ disponuje veškerým potřebným vybavením pro plnění stanovených úkolů. Ve vozidle tak sebou vozí například slaňovací techniku, pomůcky na otevírání dveří, základní zdravotnické a záchranářské vybavení. Jsou vybaveni speciálními ochrannými pracovními pomůckami pro výkon policejní práce, disponují i plynovými maskami.

Nemyslíte si, že až takoví specialisté jsou pro takové malé město jako je Zlín zbyteční?

Určitě není. Je potřeba říci, že taková jednotka nebyla zřízena rozhodnutím „shora“, ale její zřízení si postupně vynutily každodenní případy a události, u nichž strážníci MP Zlín zakročují. Pokud má jakákoliv hlídka problém, ať už v dopravě či na ulici s pachatelem, je ROJ schopna ve velmi krátké době dojet na místo a pomoci.

Co vše ještě takový příslušník ROJ ještě umí?

Součástí výcviku je i příprava na mimořádné události, jako jsou například povodně. Jsou připraveni prostě kdykoliv vyjet do terénu nejenom v rámci města, ale i do okolních obcí. Dá se říci, že dnes jde o celorepublikový trend v organizaci činnosti městských policií, alespoň pokud se týče větších měst.

Jakým způsobem je vůbec kontrolovaný pohyb hlídek po městě?

Všechna vozidla monitorujeme pomocí systému GPS, díky němuž má operační důstojník okamžitý přehled o tom, kde se která hlídka pohybuje a může v případě zásahu vyslat na místo tu nejbližší. Využití je samozřejmě také pro vnitřní kontrolu. Dlouhodobě uvažujeme o rozšíření projektu i na pěší a cyklohlídky. GPS bychom chtěli zabudovat i do jejich přenosných počítačů.

Kdy by to mohl být tento projekt reálný?

Pokud budou finance, tak bychom to chtěli spustit tak do dvou let.

Vraťme se ještě k práci strážníků. Řešíte nějaké stížnosti na jejich zásah?

Za minulý rok jsme řešili šestnáct stížností, z toho jen jedna byla oprávněná.

Mohl byste být konkrétní, o co šlo?

Obrátil se na nás občan s tím, že zadržel pachatele trestné činnosti. Náš pracovník mu z důvodu zaneprázdněnosti vlastních hlídek řekl, aby si zavolal státní policii, která řeší trestné činy. Samozřejmě měl zareagovat tak, že měl sám vyrozumět republikovou policii a podle možností co nejdříve také vyslat naši hlídku. Takže tuto stížnost jsme vyhodnotili jako oprávněnou a konkrétní strážník byl potrestaný snížením platu.

Pokud byste to mě srovnat s několika předchozími roky, je nyní těchto stížností méně či naopak více?

Daleko méně, a dokonce myslím, že i tak o sto procent. Podle mě zde sehrává významnou roli i komunikace našich lidí. Na výcviku strážníků se podílí i psycholog, který je vede k umění mezilidského dorozumění tak, aby předcházeli nežádoucím střetům, ale aby zároveň naplnili cíl prováděného zákroku. Kromě profesionality a asertivity je také důležitá vstřícnost, kterou osobně považuji za naprosto nejdůležitější.

Staňte se našimi fanoušky na Facebooku!
Zde vás budeme v průběhu dne informovat o nejdůležitějších a nejzajímavějších událostech z regionu a hlavně vám nabídneme různé soutěže.

Pokud se tedy stížnost objeví, čeho se nejčastěji týká? Je to třeba i na přílišnou tvrdost strážníka?

Z devadesáti devíti procent je to kvůli pokutě, kterou občan považuje za neoprávněnou. V těchto případech se důvod udělení pokuty vždy důkladně prošetří. A většinou docházíme k tomu, že těm lidem hrozí, že takzvaně přijdou o poslední body. Proto zkouší všemožné prostředky, aby se vyhnuli postihu za své protiprávní jednání a v důsledku tak nepřišli o řidičský průkaz.

Co říkáte na názory některých lidí na to, že městský kamerový systém omezuje jejich osobní svobodu?

Náš kamerový systém naprosto splňuje požadavky Základní listiny práv a svobod, včetně ochrany dat na záznamovém úložišti. Do něj mohou vstoupit jen autorizované osoby. Tady u nás jsou to jen dva lidé, včetně mě. Já si ale nemyslím, že by lidé měli dojem, že jim kamery zasahují do soukromí. Ba naopak. Chtějí je do určitých míst, kde dochází k páchání nějaké protiprávní činnosti. Z popudu občanů například vznikl kamerový bod na sídlišti Kúty v blízkosti nočního zábavního podniku. Takže podle mě lidé chtějí, aby určité prostory byly monitorovány, protože s tím mají dobrou zkušenost.

Jak je v tom případ chráněný záznam z kamery, aby nebyl zneužit?

Záznam je logován, takže přesně víme čas, kdo a kdy do něj vstupoval. A jakmile se předává na policii či jiným orgánům, děje se tak proti předávacímu protokolu. V případě, kdy by následně došlo ke zneužití záznamu, neměl by být problém dohledat odpovědnou osobu. Tím se zároveň eliminuje praktická možnost zneužití.

Zmínil jste se, že lidé nyní spíše chtějí kamerové systémy i na dalších místech. Přibudou někde nové?

Máme za sebou další projekt a letos přibude jedna kamera v oblasti Obecin. Je to jedno z míst, kde kamera není. Podařilo se nám získat dotaci od Ministerstva vnitra ČR. Osmdesát procent uhradí oni a město zbytek. A hotová by měla být již na podzim.

Jak motivujete mladé lidi, aby vstoupili k městské policii?

V tuto chvíli je nemusíme motivovat. Je to asi otázka celé společnosti. Poptávka o toto zaměstnání je daleko větší, než nabídka. V evidenci máme v tuto chvíli kolem osmdesáti uchazečů. Pokud probíhá výběrové řízení, tak je v prvním kole pozváno opravdu až sto lidí, z nichž vybereme tak tři až pět uchazečů. Lidé prochází čtyřmi koly výběrového řízení, kterými jsou pohovory, fyzické, psychické a zdravotní testy.

A čím si vysvětlujete tak obrovský zájem o toto povolání?

Myslím si, že je to atraktivní a perspektivní zaměstnání, kde se pracuje v kolektivu relativně mladých lidí. A asi je v tom i určitá sociální jistota, zejména stálého platového příjmu.

Jaký je průměrný věk strážníka?

Máme tu strážníky, kteří mají do pětadvaceti let, ale i ty, kteří mají více než padesát let. Takže ten rozptyl je poměrně vysoký. Ale průměrný věk je něco málo nad třicet let.

Pokud jde o ty padesátileté strážníky. Dokázal by v tomto věku uběhnout i několik set metrů? Jak se prověřuje jejich fyzická zdatnost a jak často?

Většinou tito, řekněme již zkušenější pracovníci, vykonávají řídící funkce a jsou na operačním středisku. Takže využíváme jejich letitých zkušeností z terénu. Ale i oni se musí podrobit pravidelnému přezkoušení. Jednou za rok dělají všichni strážníci bez výjimky odborné, střelecké a fyzické testy a v průběhu roku absolvují sebeobranu včetně tělesné přípravy. A každý z nich musí dosáhnout určitého limitu.

A stalo se někdy, že je někdo nesplnil?

Ano, v minulosti se to stalo. A to je jedna ze základních podmínek v setrvání funkci strážníka. Pokud by strážník testy neudělal, byl by to jeden z důvodů k rozvázání pracovní smlouvy. Takže na výcvik a výuku hodně dbáme.

Strážníci se rovněž často setkávají se sociálně slabými lidmi či narkomany. Jak je postaráno o jejich zdraví, absolvují některá povinná očkování?

Všichni strážníci disponují osobními ochrannými pomůckami. Mají několik typů rukavic, roušky a v případě, že provádí resuscitaci, mají obličejové resuscitační masky. Zároveň jsou všichni očkováni proti žloutence typu A a B. Jednou za rok také dochází na pravidelné lékařské vyšetření.

Stalo se už , že by se někdo nakazil třeba žloutenkou, či virem HIV?

No zaplať pánbůh ne, ale v minulosti jsme zaznamenali problémy s tuberkulózou.

Myslíte si, že má městská policie dostatečné pravomoci nebo byste jich uvítali i více?

Jde o legislativní rámec, v němž se strážníci musí pohybovat, ale do jehož tvorby nemohou prakticky nijak zasahovat. Je to také otázka celého právního řádu, který je dnes v mnoha a mnoha ohledech nedokonalý. Na současné situaci mi nejvíce vadí, že obecní policie nedisponují dostatečnými instituty ke skutečně efektivnímu zajištění veřejného pořádku ale také zjevně nelogičnosti v jednotlivých právních předpisech. Tak například považuji za absurdní, když na území města, kde je povolená nejvyšší rychlost 50 km/h, byly ještě navíc značky, které říkají, že tady se měří rychlost a tady ne. Také bychom například uvítali změnu v oblasti ochrany před alkoholismem, která by lépe umožnila postih mladistvých, kteří konzumují alkohol, případně i jejich rodičů, a také těch, kteří jim alkohol podávají.

Chystají se u Městské policie Zlín nějaké změny, ať už v technice nebo vozovém parku?

Jsem si v dnešní době plně vědomý toho, že je potřeba šetřit. A i my máme nějaký rozpočet. A co se nám podaří ušetřit, tak investujeme dál. Takže například letos chceme obnovit tři dohledové kamery MKDS, které byly pořízeny v první etapě a jsou v provozu deset let nepřetržitě. Ty už si zaslouží výměnu.

Vy sám jste byl několik let také strážníkem. Použil jste někdy služební zbraň?

Asi před patnácti lety, kdy jsem působil v ROJ, tak jsem použil jen hrozbu služební zbraní. To jsme zadržovali pachatele trestného činu, který se vloupal do objektu. Ale od té doby nikdy.

A v osobním životě?

Nikdy. I když mohu mít soukromou zbraň, tak ji nemám. V případě potřeby mohu použít zbraň služební a také samozřejmě musím chodit na střelecké testy. Jako každý strážník.

Teď trochu z jiného soudku. Jak se díváte zpětně na kauzu dvojice bývalých strážníků Šiška – Sháněl (kauza Janoch - pozn. red.) ?

Pro městskou policii stejně jako pro soudy je tento případ uzavřený. Tito dva pracovníci už u nás nejsou.

Strážníci určitě nedávají jenom pokuty. Věnují se také i preventivní činnosti?

Prevence kriminality je pro nás jednou z velkých priorit. Zatím tady máme jednoho pracovníka, který se tomuto ve spolupráci s mnoha dalšími strážníky věnuje. Stěžejní projekty nejsou zaměřeny jen na školy, ale nově také na mateřské školky. Podle mě je investice do prevence stejně důležitá, jako do následné kontroly společenských norem a represe. Protože pokud budeme pracovat s mládeží, tak se pak nestane to, že budou mít strach zavolat si pomoc nebo oznámit trestný čin. Například i v případě spadlého stromu v centru Zlína nám v tu chvíli volalo asi sedm lidí, ale jen jeden hoch, který u nás navštěvoval kroužek Mladý strážník, byl schopen přesně popsat, co a kde se stalo.