„Veškerá podobnost začíná a končí u koncepce letadla, tedy dvoumotorového hornoplošníku s motory na křídlech a podvozkem zatahovaným do gondol. Jinak je to samozřejmě letadlo konstruované od nuly,“ vysvětluje Štěrba.

EV-55 vznikal podle něj zcela unikátním způsobem. „Nejdříve jsme konstruovali digitální prototyp, kdy je celý letoun postupně kompletován v počítačích, a to včetně systémů, kabeláže, interiéru a podobně. Tímto způsobem se odstraní většina kolizí ještě před tím, než se začne s výrobou. Při vývoji letadel ještě v nedávné minulosti se tyto kolize a problémy řešily až při montáži prototypů,“ popisuje vývoj letadla Štěrba.

Ale ani vývoj EV-55 se neobešel bez problémů. „Po více než roce vývoje jsme byli nuceni změnit typ a dodavatele motoru, což je velice podstatný zásah do konstrukce celého letounu,“ říká Štěrba.

Nový letoun je specifický tím, že jako devítimístný stroj uveze překvapivě velký náklad. „Takzvané platící zatížení je přes 1800 kilogramů, což je větší hodnota, než u devatenáctimístné L-410,“ poznamenává Štěrba.

Dalším specifikem je to, že motory dokáží držet plný výkon do vysokých teplot a ve velkých výškách. „Výsledkem je to, že na horských letištích, kde ostatní typy musí omezovat hmotnost nákladu nebo počet cestujících, jsme schopni vzlétat na maximální hmotnosti. EV-55 má také největší vnitřní prostor ve své kategorii a při plném obsazení pasažéry může vézt až 350 kilogramů zavazadel,“ doplnil Štěrba.

Největším konkurentem nového letounu je Cessna Caravan. „Cenu stroje chceme držet na jejich úrovni, momentálně je to něco pod dva miliony dolarů,“ prozrazuje Štěrba.

S nápadem vyvinout letadlo, které by dalo práci podnikům sdruženým v Asociaci leteckých výrobců, přišlo její představenstvo v roce 2003. „Nebylo jasné, jaké letadlo by bylo nejvhodnější, proto jsme vypracovali rozsáhlou marketingovou studii, která identifikovala neobsazený segment trhu a definovala požadované parametry letadla. Nešlo tedy o žádný geniální nápad, ale pragmatické vyplnění potřeb trhu,“ přiznává Štěrba.

Členy vývojového konsorcia, které na letounu pracovalo, byly mimo jiné firmy Evektor, AERO Vodochody nebo Mesit. „V prvním půlroce měl můj tým v Evektoru osm členů, postupně se počet zvýšil až na sedmdesát pracovníků. Teď se velikost týmu pohybuje mezi třiceti a padesáti vývojáři,“ říká Štěrba.

Jitka Cilečková

Čtěte také:

Fotogalerie: Vývoj nového letounu stál kunovický Evektor miliardu

názor šéfredaktora Deníků střední a východní Moravy Martina Nevyjela