V kolosu zvaném segment na Jižních Svazích ve Zlíně je 360 bytů, ve kterých žije přes tisíc lidí. Pro představu to je tolik, jako například v celé Březnici či Hvozdné. Pro obrovskou stavbu jsou typické dlouhé obloukovité chodby, vrátnice, na které se musí hlásit návštěvy, malometrážní byty a úchvatný výhled na celý Zlín.

Pod jednou střechou se tam setkávají spořádané rodiny s dětmi, důchodci i lidské trosky. Občas vztahy mezi nájemníky nemusí být ideální, ale žít se v tomto lidském mraveništi dá, jak se přesvědčil třiadvacetiletý Radek: „Bydlím zde již třetím rokem a zatím se mi nic zlého nestalo. Občas někdo při hádce rozkope dveře, občas najdu na chodbě z výtahu vypadlého opilce v krvi, ale ohrožený se necítím. Bydlení je tu relativně klidné.

Největší frkot bývá večer dole na schodech, kde se schází různá individua, opilci, feťáci a bezdomovci. Jinak pohoda. Něco vám však hrozí kvůli výšce budovy, tak jako babičce mého kamaráda asi před sedmi lety. Slunila se na balkoně a před očima se jí mihla velká šedá čmouha. Napadlo ji, že dnešní lidé jsou líná verbež a vyhazují už dokonce koberce z posledního patra ven na ulici. Byl to ovšem člověk, sebevrah. Svůj život zde úspěšně ukončil.“