Většina redakcí oslovených ordinací se shoduje, že nové pacienty nepřijímají, výjimku tvoří pouze rodinní příslušníci již registrovaných pacientů. „Jsme úplně plní. Naše objednací lhůta jsou čtyři měsíce," hlásí například zubní ordinace Magdy Hřebačkové ve Zlíně.

Stejný problém trápí i stomatologa Petra Čapku. „Nové pacienty bohužel nepřijímáme, protože by se naše objednací doba, která je už i tak docela dlouhá, ještě prodloužila a nemohli bychom pacientům nabídnout plnohodnotnou péči," vysvětluje sestra Irena Grenarová.

I přesto se ještě najdou výjimky, které přijímají i nové pacienty. „Ano, ještě stále přijímám nové pacienty," říká Pavel Chlebus z Uherského Hradiště, kde situace není tolik kritická jako v krajském městě. Podobně je na tom i zlínská ordinace Tomáše Moravce, která ovšem patří mezi skutečné výjimky.

S DĚTMI K ZUBAŘI, KTERÉHO SAMI ZNÁTE

Každý rodič je vystaven volbě vhodného stomatologa pro své dítě. Kritéria se různí, Petr Drbal ze zlínské pobočky České stomatologické komory však nabízí několik základních rad, které mohou s výběrem pomoci.

„Jsem zastánce rodinného lékaře. Rodiče i děti by měli mít stejného zubaře. Pro rodiče tím odpadá volba hledání, protože svého lékaře znají a vědí, co od něj očekávat. Doporučoval bych i společné prohlídky," nabízí úplně nejjednodušší řešení Drbal.

Pokud však není rodič se svým zubařem zcela spokojen a nechce, aby jeho dítě mělo negativní zkušenosti, nezbývá mu než se poohlédnout jinde.

„V takovém případě bych poradil návštěvu ordinace. Prohlédnout si, zda má lékař nějaký dětský koutek, kde si mohou děti krátit nepříjemné čekání. Obecně výzdoba ordinace také v lecčem napoví," připomíná Drbal. Pacienti, kteří nemohou najít zubaře, nemusejí zoufat. Pomoci jim může pojišťovna.

„Klient se může obrátit na kterékoliv pracoviště VZP, kde mu zaměstnanci s řešením problému pomohou," ubezpečil už dříve například mluvčí VZP Oldřich Tichý.

PACIENTA Z REGISTRACE NEMŮŽE VYŘADIT

Zároveň ujistil, že ti, kteří u nějakého zubaře registrováni jsou, ale například roky nedocházejí na preventivní prohlídky, nového si hledat nemusejí.

„Lékař nemůže vyřadit pacienta z registrace jen proto, že nedochází na prevenci," zdůraznil Tichý.

JAKUB MIKEL

Zubařů je leckde málo. Doplácejí na to děti

Ve srovnání se světem až tak málo zubařů nemáme. Problém je v jejich nerovnoměrném rozmístění i v tom, že ne každý je ochoten pečovat o děti.

Počet zubních lékařů stejně jako zájemců o tento obor u nás už několik let roste. Přesto jich v určitých oblastech stále ještě není dostatek. Navíc sehnat dětského zubaře je v některých regionech opravdový oříšek. Dětský zubní lékař není specializovaná profese, jako tomu je třeba u dětských praktiků.

„Každý zubní lékař, který odpromuje, může a měl by ošetřovat dětské pacienty. Ten, kdo přijímá dospělé, by neměl odmítat děti," říká prezident České stomatologické komory Pavel Chrz.

S dětskými pacienty je ovšem víc práce a na jejich ošetření je třeba i víc času. Lékaři se často obávají, že na péči za ně budou tratit, takže je raději odmítají přijímat.

„Péče o děti je časově náročnější, obsahuje proto i zvýhodněné kódy úhrad pro ty, kteří ji provádějí. Na ošetřování některých problémů u dětí je lépe, když má lékař víc zkušeností a vzdělání, na což komora vydává certifikát, nejde však o žádnou specializaci, jako je to třeba u pediatrů. Každý zubař je povinen ošetřovat dětské pacienty stejně jako dospělé," vysvětluje Chrz.

I zde platí nepsané pravidlo. Tam, kde je přezubařováno, není problém najít zubaře, který bude ošetřovat děti. Tam, kde jich je nedostatek, je samozřejmě problém i s dětskou péčí.

Málo jich máme hlavně v některých příhraničních okresech, které pro mladé lékaře nejsou z nejrůznějších důvodů atraktivní. Jde třeba o Děčínsko a Ústecký kraj obecně, ale paradoxně vůbec nejhorší je situace ve Středočeském kraji.

I tam, kde je zubařů dostatek, jako třeba v Praze, Plzeňském či Jihomoravském kraji, najít dětského může stát někdy trochu času. Při hledání pomůže například webový server www.nechcikazy.cz.

„Pokud má někdo problém sehnat pro své dítě zubaře, může se obrátit na pobočku naší pojišťovny a my pomůžeme," říká mluvčí VZP Oldřich Tichý. Jak potvrzuje, zvýhodněná platba pojišťovny na ošetření dítěte kompenzuje náročnější práci.

Podle doporučení stomatologické komory by dítě mělo podstoupit první prohlídku ve dvou letech, přičemž úplně první návštěva je optimální již v roce, aby si malý pacient měl šanci na prostředí ordinace zvyknout.

Na podporu preventivní péče o děti vydává Česká stomatologická komora od roku 2005 Zubní průkaz. Ten se předává společně se Zdravotním a očkovacím průkazem dítěte maminkám ve všech porodnicích.

MLADÝCH BUDE PŘIBÝVAT

Na jednoho zubaře připadá optimálně 1500 obyvatel, což řada regionů splňuje. Je ale třeba počítat s tím, že tato čísla zahrnují i ty, kteří činnost klasického zubního lékaře vůbec nevykonávají. Někteří totiž dělají třeba jen rovnání zubů, chirurgii či parodontologii.

Kromě nedostatku zubařů v některých oblastech je problém i v jejich věkové struktuře. Nejhůře jsou na tom opět příhraniční regiony, kde je jejich průměrný věk 57 let a značná část je již v důchodovém věku.

Podle analýzy vývoje počtu zubařů, kterou nechala zpracovat stomatologická komora, je počet studentů přijímaných ke studiu oboru zubního lékařství v současné době dostatečný a do pěti let by se měl poměr mezi nově nastupujícími do praxe a těmi, kteří odcházejí do důchodu, vyrovnat.

Větším problémem než počet zubařů zůstává jejich nerovnoměrné rozmístění. Stejně jako praktici a lékárníci i stomatologové často zůstávají v lokalitách, kde vystudovali, a na vzdálený venkov se jim nechce.

Zde by tedy mohla svoji roli sehrát jak místní samospráva, například formou zvýhodněných podmínek k provozování ordinace, tak i zdravotní pojišťovny při rozhodování o uzavření smlouvy.